Pod maskou

27. února 2015 v 17:44 | najda |  Úvahy, věda a tak
27. 2. 2015
Téma týdne 93:
Pod maskou čehokoliv se skrývá cokoliv. Jednodušší verzi lze vysvětlit tak, že pod maskou luxusního vozu je ukryt nějaký motor, nebo nějaká funkční součástka. Většinou je tam chladič. Někdo namítne, že to je za maskou, a vlastně má pravdu. Pod maskou je většinou nárazník, nebo spojler. Přeneseně se dá říct, že seč pod maskou lidového vozu skrývá plnokrevný sporťák, nebo naopak. Obecně se spíš spojení "pod maskou" používá ke znázornění něčeho ukrytého, utajeného, schovaného, či jaké synonymum lze ještě použít.
Pod maskou dobráka se pak skrývá pěkný zmetek, zatímco pod maskou tvrďáka vcelku citlivý člověk. Obyčejně se extrémy maskují za extrémy jiné, většinou celkem opačné. Na co se maskovat vlastní maskou? Maskovat šaška maskou šaška nedává valný smysl, to už se nemusíte maskovat vůbec. Mnohdy potřebujeme zamaskovat něco, co je pro nás v daném okamžiku nepotřebné, nepřijatelné či nepříjemné. Ale vždy musíme mít na paměti, že stejně v jistém momentě dojde k odmaskování. To pak podle typu masky může být příjemné, nebo nepříjemné. A to jak pro maskovaného, tak pro jeho okolí. Žádná maska není docela jednoznačná. Vždy může přinést příjemné odmaskování, ale i velké zklamání. Osobně se ve svém životě nemaskuji. Je to popravdě pohodlnější. Nemusíte si pamatovat, kde si máte nasadit jakou masku. Vlastně je to podobné, jako se lží. Kdo lže, musí si pamatovat komu, a co nalhal. Jinak mu hrozí nepříjemné odhalení. I maskovaný musí používat na stejných místech stejnou masku, aby nebyl odhalen. Tedy, pokud hovoříme stále o maskách pomyslných. Pomyslná maska, je de facto vlastně lež. Lež o tom, kdo a jací jsme. Maska je snaha přesvědčit okolí, že jsme někdo jiný, nebo nějací jiní, než jsme ve skutečnosti.
Já jsem líný si pamatovat masky a lži, takže se nemaskuji a nelžu, neboť je to mnohem pohodlnější. Je problém si pamatovat lži, stejně tak je problém si pamatovat, co jste komu neřekli. Není to sice čistokrevná lež, ale pokud to mělo za účel něco zamlčet, zkreslit, nebo jinak upravit, pak je taky důležité si to pamatovat. Když si to nepamatujete, hrozí riziko, že budete přistiženi a budete muset vysvětlovat, proč jste to, či ono neřekli. Nepříjemné odmaskování zamlčené skutečnosti. A popravdě to vidím pravidelně v různých seriálech. Lidé si tam neříkají důležité věci, přitom, kdyby si je řekli ihned, nenapáchaly by vlastně většinou žádnou škodu. Takto napáchají zpravidla nedozírné škody, především na důvěře a vztazích.
Někdy jsou masky prospěšné. Třeba na karnevalu. Já tedy většinou chodím na karneval za fotografa, čímž mi odpadá nutnost se složitě upravovat. Nakonec, když se na sebe podívám, tak už toho příroda napáchala sama dost, tak proč to ještě vylepšovat? Takovéto masky jsou neškodné. Tedy - zpravidla jsou neškodné. Umožňují lidem odhodit zábrany a jak se říká, odvázat se. Nejlépe jsem se cítil v masce tučňáka, protože mě vůbec nebylo vidět. S člověka spadne veškerá tréma, ostych a sebekontrola a může bezuzdně dovádět. Ani vaši známí a sousedi vás často nepoznají, tak si můžete dovolit věci, které byste jinak nikdy neudělali. A zde je právě jisté riziko, které jsem uvodil slovem - zpravidla. Mnozí jedinci využívají maškar k páchání nekalostí. Mnohdy i k páchání trestných činů, přičemž spoléhají na jistou anonymitu své masky. Často se jim to vyplácí, neboť identifikovat někoho, kdo je zakryt maskou bývá dosti složité. Musí udělat nějakou banální chybu v ustrojení, a nechat si na sobě nějaký markant, který jej normálně identifikuje. Má třeba nápadné značkové boty, nebo výrazné hodinky, tetování a podobně. Ale pokud je maska dokonalá, a navíc se jich v okolí pohybuje víc, je identifikace nemožná. Zkuste najít jednoho Santu mezi tisícovkami jiných. Nebo Mikuláše, či jinou bytost vyznačující se specifickou celotělovou maskou. Maska, rovná se anonymita.
Anonymitu masky lze využít i k jiným účelům. Maskování používají například automobilky při testování nových modelů, aby ztížili identifikaci přesných tvarů. Využívají přitom optických klamů a iluzí, které zakryjí některé specifické detaily. Především v poslední době jsem si podobných případů všiml hned několikrát.
Maskování používá příroda, aby ochránila některé druhy živočichů i rostlin. Buď se maskují neškodné druhy, jako druhy nebezpečné, nebo se maskují tak, aby je nebylo vůbec vidět. Kupodivu i příroda vyvinula nápadné maskování. Každý by očekával, když se řekne maskování, že to, co je maskované, nebude skoro vidět, a někdy i příroda zvolí přesně opačný efekt, a naopak na maskovaný druh přímo upozorní. Ale protože živočichové jsou nedůvěřiví, tak, i když je daný druh zcela neškodný a poživatelný, raději se mu vyhnou, neboť daná barevná, nebo tvarová variace působí příliš nápadně, než aby byla bezpečná. Takže i taková kamufláž je možná.
Nevím, jak dlouho by přežil nápadně kamuflovaný voják. Ti si berou spíše příklad s kamufláží zaručujících neviditelnost. Pod maskou křoví se pak skrývá po zuby ozbrojený sniper, který je ale většinou nebezpečný hlavně na velkou vzdálenost, což je zákeřné. Když jsem si spojil slovo křoví a zákeřné, vyplynulo mi z toho, že zákeřnost je vlastně vlastnost, kdy je někdo ohrožován někým jiný, kdo je schován v záloze, čili historicky většinou v křoví, nebo za křovím. Pokud se dokonce sám za křoví vydává, je to o to zákeřnější.
Někdy jsou maskované i věci, o nichž bychom to nikdy neřekli. Třeba pod maskou lákavé nabídky se ve skutečnosti skrývá pěkná zlodějina. Pod maskou hodného prodejce pak pěkný šmejd, a pod maskou politika obyčejný zloděj a podvodník. Pod maskou souseda můžete najít zabijáka, a pod maskou nádeníka bývalého ředitele banky. Některé masky jsou bezděčné a nechtěné. Kterýpak ředitel by chtěl skončit jako nádeník, kterýpak lékař, jako topič v kotelně. A přece se i takovéto maskování objevovalo a objevuje. Kdo si myslí, že je to přežitek totalitního režimu, ten se mýlí. Osobně znám doktora přírodních věd, který pracoval jako ostraha, a to docela nedávno. Bylo mu slibováno, on uvěřil a nakonec byl rád, že sehnal takovéto místo. Stačí, když se Vám začne někdo vlivný mstít, a nic moc se svým maskováním nenaděláte. Ale byly doby, kdy bylo mnohem hůř. Dnes se nakonec můžete sbalit a jet z dosahu mstitele, a máte klid. Ne vždy to však šlo, a tak jsme se všichni svým způsobem maskovali, abychom byli přiměřeně nenápadní, a neupoutávali na sebe pozornost. Vlastně jsme celkem vycvičení v různých mimikrách, jenom mi už nepřijde nějak moc aktuální je využívat nepřetržitě, neboť nakonec můžeme mít problémy s vlastní identifikací, s vlastním sebeurčením a stanou se z nás schizofrenici, kteří si nakonec nebudou jistí, kdo že vlastně jsou, co je maska, a co skutečnost. Bylo by špatné, abychom pod vlastní maskou nenašli sami sebe, či abychom nakonec nedokázali sami bezpečně říct, zda jsme to ještě my, nebo už ne. V každém z nás se schovává maska. U někoho vyplave občas napovrch, někdo si ji nechává pro sebe, neboť ji považuje za intimní tajemství. Typickým vítězstvím masky nad člověkem byla Maska, která ovládala Jima Carryeho. Vlastně jsme mohli vidět, byť ve filmové nadsázce, jak vlastně taková maska funguje a co se pod ní vlastně může skrývat. A o tom to je, jak praví Pitkin.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama