Srpen 2014

Druhý svět

16. srpna 2014 v 15:12 | najda |  Úvahy, věda a tak
14. 8. 2014

Téma týdne 86 :

Tak vám nad těmi tématy někdy sedím a přemýšlím, co tím chtěl vlastně básník říct. Asi vycházel z předpokladu, že existují-li země třetího světa, musí nutně existovat i první a druhý svět. Osobně mi tohle dělení přijde nesmyslné. Svět je jenom jeden.
Abych se dopídil prapočátku dělení na tři světy, musel jsem zabrousit na internet, kde jsem se dozvěděl něco, co nám měli asi říct už na základní škole. Autorem dělení je francouzský demograf Alfred Sauvy, který rozdělil svět na tři části, podle tehdejšího uspořádání. Podotýkám, že to bylo během tzv. studené války. První svět podle něj tvořily kapitalistické státy, druhý svět pak státy socialistické a třetí svět byl ten zbytek. Obecně státy, které byly označeny jako rozvojové země a nedosahovaly podobné životní úrovně, která se přepokládala v prvních dvou skupinách. I když ani tam to nebylo moc slavné.
Mohl bych se tedy rozepsat o státech bývalého východního bloku, o RVHP (Radě vzájemné hospodářské pomoci), Varšavské smlouvě, coby protipólu NATO, o železné oponě, výjezdních doložkách, brigádách socialistické práce, akcích Z a dalších výdobytcích tohoto systému. Otázkou je, zda vlastně ve všech svých příspěvcích, kde vzpomínám na doby minulé, nepíšu tak trochu i o tomto tématu. To bych se pak mohl snadno opakovat. Navíc je velice diskutabilní, který ze světů byl kolikátý. Ani jeden nestál za nic. Každý měl svoje klady i zápory, a je jen otázkou individuálního posouzení, co zrovna převažovalo. Osobně bych našel klady i zápory ve všech třech světech. U toho druhého jsem je zažíval, u toho prvního je zažívám a o tom třetím jsem vtíravými medii stále informován.
Tato verze druhého světa je za námi, i když ne za všemi. Existují ještě země, které se usilovně snaží si svůj druhý svět zachovat. Ať už je to Čína, Kuba, nebo, a to především, Severní Korea. Čína už se tak víceméně jenom tváří. Funguje zde nepřiznaný kapitalismus, jenom vedení se pořád tváří, že se jedná o komunismus. Kubě to může být ukradené. Je to ostrovní stát, a ten si do značné míry může dělat, co chce. Alespoň do výše svého národního produktu. Jakmile však narazí na strop a potřebu něco importovat, stejně bude muset přiznat barvu a změnit se z komunistického skanzenu na normálně fungující ekonomiku. Budování socializmu bylo veselé a radostné, dokud na Kubu proudily tuny zboží ze SSSR, dodávané spřátelenými zeměmi RVHP. Když tyto konvoje ustaly, muselo být celému ostrovu jasné, že jsou na to sami. Nejhůře je na tom Severní Korea. Tamní režim má utkvělou představu neomylnosti a neohroženosti. Mám pro tamní obyvatele ale velmi dobrou zprávu - žádná tisíciletá říše netrvala věčně. Některým to vydrželo jenom pár let, jiným o poznání déle, ale všechny jednoho dne pošly na úbytě. Chce to jenom trochu trpělivosti, však ono se to dostaví.
Když pominu tuto variantu druhého světa, mohl bych napsat o světě paralelním, který by snad teoreticky mohl existovat. Otázkou je, kolik paralelních světů by eventuálně muselo existovat, když uvážíme, kolik možných odchylek každého okamžiku našeho života lze teoreticky akceptovat. To by nebylo povídání o druhém světě ale o nekonečnu druhých paralelních světů, ve kterém bychom se nevyznali, a které bychom dost možná ani nepoznávali. Z hlediska předpokládané nekonečnosti je tedy pro mě otázka paralelního světa skutečně pouze teoretickou představou, než reálnou možností, a to vzhledem ke své faktické neuskutečnitelnosti.
Druhým světem můžeme rovněž nazvat nějakou jinou, blízkou planetu, na které lze předpokládat život. Mohla by být naším druhým světem pro případ nutné evakuace. O evakuaci něco vím, mám to v práci na starosti. Není to nic jednoduchého. Uvážíme-li, že jsme dnes schopni dostat najednou do vesmíru pouze malé množství lidí s omezenými zdroji potravin, a v plavidlech neskutečně pomalých, je skutečná evakuace na druhý svět pouze vizionářskou fantazií. I kdybychom zvládli postavit vesmírnou Noemovu archu, nebyla by schopná pojmout víc, než pár desítek lidských jedinců, základní zvířectvo (alespoň to užitkové), semena základních druhů rostlin nutných pro přežití a možná nejaké základní technické vybavení. Co dokážeme paradoxně přepravit skoro kompletní, by byly myšlenky. Data přepsaná na nějakou formu medií dokážeme zhustit tak, že by měly celé generace co dělat, aby je všechna prostudovaly. Asi to bude základ toho, co budeme schopni jednou vyslat na záchrannou misi. Problémem dne je prozatím tento druhý svět najít. Souběžně s tím musíme vyřešit logistiku a technické zabezpečení celé akce. Mnohem jednodušší však bude, začít se chovat jako lidé, a přestat se hubit navzájem, znepříjemňovat si život tady, na našem prvním, a prozatím jediném světě, který pro sebe máme k dispozici.
Jsem však optimista a jsem přesvědčen, že neexistuje jenom druhý svět, ale že i těchto druhých světů existují ve vesmíru desítky, možná stovky. Mnohé o nás už možná vědí, jiné jsou na tom jako my a jiné teprve začínají. Abychom se mezi těmito světy dokázaly účelně pohybovat, budeme muset spolupracovat. Nejen tady na Zemi, ale napříč vesmírem. Buďme totiž realisté. Existuje pravděpodobnost, že v každé galaxii existuje alespoň jedna soustava, v níž existuje život podobný našemu. Galaxií jsou stovky, možná tisíce a určitě víc. Mnohé světy jsou mnohem dál, než my a tím, co děláme, se jistě dobře baví. Až jednou dospějeme v pokročilou civilizaci, jistě se s námi spojí a přijmou nás mezi sebe. Zatím jsme pro ně jenom bezpečnostní riziko, které zcela jistě nemohou akceptovat. Jsme totiž potencionálně nebezpeční i sami sobě, natož dalším světům. Nějak jsme ještě nepochopili, jak výjimečné podmínky existují na naší planetě, že i kdyby podobných planet byly ve vesmíru tisíce, pořád to bude jenom zanedbatelné promile z celkového počtu vesmírných těles. Je prostě zcela jistě pravděpodobnější, že najdeme ve vesmíru těleso zcela neobyvatelné, než, že najdeme těleso s vhodnými podmínkami pro život. Přirovnal bych toto hledání k našemu známému hledání jehly v kupce sena.
Druhý svět existuje. Určitě existuje i dvoustý, či dvoutisící. Možná existuje i dvoumiliontý svět. Proč ne. Ale měli bychom si především vážit toho prvního, aby se nám dostalo té cti nalézt ten druhý - alespoň. Pokud budeme svůj potenciál vybíjet válkami, spory, embargy, nesnášenlivostí a podobně, nezbude nám prostor k hledání dalších světů, k vynalézání lepších dopravních prostředků, lepších pohonných jednotek a prostě čehokoliv užitečného pro přežití, poznávání a objevování.
I tady u nás je řada dalších světů. Stačí se podívat pod hladinu vody, do mikroskopu, pod zem, do lesního podrostu, do našeho vlastního těla, prostě kamkoliv, abychom objevili další netušené světy. To je ovšem nesmíme předtím docela zničit.

Pastelky

15. srpna 2014 v 17:22 | najda |  Úvahy, věda a tak

13. 8. 2014

Téma týdne 85 :

První mě napadl přenesený výraz pro končetiny. Pochází z brněnského hantecu. Když někdo někomu přerazil pastelky, neznamenalo to konec kreslících potřeb, ale bolestivé poranění horních končetin. S takovými přeraženými pastelkami si můžete nechat o malování jenom zdát. Zajímavé je, že výsledek je pro tvořivé jedince naprosto stejný, ať už jim někdo zlomí pastelky skutečné, nebo ruce.
Mě pastelky nikdy nevydržely déle, než do pololetí. Z pohledu kreslení jsem nikdy příliš kreativní nebyl, takže jsem je skutečně používal jenom k tupému vymalovávání omalovánek, či povinné kresbě v hodinách výtvarné výchovy. Na většinu mých výtvorů se nedalo dívat. Ale když se mi chce, tak přece jenom dokážu nějaký ten obrázek vytvořit, ale třeba za posledních třicet let se mi chtělo asi jenom jednou.
Obdivuji lidi, kteří vezmou pastelky, nebo jakékoliv jiné malířské pomůcky a vytvoří obrázky jako živé. Díky internetu mám řadu favoritů, kteří úžasně malují, a je vcelku jedno čím a na co. Začal to jakýsi malíř, který křídami na chodník maluje obrazy, kterých se při správném úhlu pohledu až leknete, jak vypadají skutečně. Když se podíváte z jiné strany, už to tak zajímavě nevypadá, ale o to víc vyniká schopnost zvládat perspektivu, aby při správném úhlu pohledu mělo vše svoje správné proporce.
Zaujali mě i malíři malující na tělo. Namalovat na ženu spodní prádlo, aby to vypadalo věrně a nikdo při zběžném pohledu nepoznal, že je nahá, to je fakt kumšt. Využít lidské tělo jako paletu pro jiné malby je nápad starý jak samo lidstvo. Každý malíř to určitě vyzkoušel. Nemusí jít přímo o tetování, i když znám jedince, kteří i toto umění ovládají na výbornou. Problém je, že to nejde předělat. Snad jenom vyměnit celou kůži. Ale i tak je řada výtvorů nejen jedinečná, ale navíc i velmi pěkná. Další jsou ti, co používají smývatelné barvy, aby mohli model použít vícekrát. Umně pak využijí všech tvarů a záhybů k dotvoření svého díla. Viděl jsem i díla z několika živých pláten, která byla navíc prostorová. Jedinec jako já může na celé dílo jenom koukat v němém úžasu. Já zvládám tak maximálně přemalovat hlavu Whistlerovy matky jako mistr Bean.
Dalšími favority jsou ti, kdo dokáží za pomoci pastelek, fixů, paint brushe a dalších pomůcek, namalovat na obyčejný papír něco, co máte chuť vzít do ruky, ale ono to nejde. Je to jenom namalované a přitom to vypadá opravdově. Udělat prostorový obrázek na lidském těle, které je do prostoru, to trochu chápu, ale nakreslit ho na placatý papír, to mi fakt hlava nebere. Patří sem i jedinci, kteří dokážou namalovat velká plátna na zdech, která budí dojem oken, schodišť, dveří a nepozorného diváka můžou zlákat ke vstupu, což ovšem vzhledem k tvrdosti zdi nedopadne dobře.
Samostatnou kapitolou vhodnou obdivu jsou výtvarníci kreslených filmů. Když vynechám pionýrské začátky s trhanými pohyby, a skočím rovnou do animovaných megafilmů v 3D, pak opět smekám před dovedností výtvarníků, ať už k animaci používají pastelky, nebo počítač. Když navíc zkombinují hraný film s animací, a po plátně se nám vedle herců pohybují kreslené postavičky, jako živé, tak to už jenom žasnu, a to nejen nad uměním výtvarníků, ale i herců, kteří museli řadu scén odehrát s neviditelným kolegou, a připadat si přitom jako naprostí blázni.
Vracím se k pastelkám. Neumím s nimi sice moc malovat, ale kdybych mohl, tak si koupím ty největší pastelky s nejvíce barvičkami na světě. Prostě proto, abych je měl. Jako dítě jsem se musel spokojit se čtyřmi až šesti základními barvami. Kdo přinesl do školy dvanáct a více barev, byl středem obdivu a závisti. A že někteří dokázali přinést zásobu. Hlavně ti, jejichž rodiče tu a tam vycestovali do zahraničí. Ne, že by náš Koh-i-nor neuměl vyrobit tolik barviček. Uměl. Jenže většinou šly na export.
Problém všech pastelek byl v jejich lámavosti. Já bych nikdy pastelky nevymaloval až do konce. Tak plodný malíř jsem nebyl. Já je spíš až do konce ostrouhal. Někdy vydržela špička na celý obrázek, jindy jsem ořezal dva, či tři centimetry pastelky, než jsem vykouzlil kousek neulomené tuhy. Tato bolest likvidovala moje pastelky rychleji, než moje umělecké vlohy. Kdybych to přepočítal na centimetry čtvereční vybarvené plochy, řadily by se moje pastelky svojí spotřebou někam mezi bojová vozidla. Třeba takový tank, ten bere sto na sto. Já měl spotřebu jedné pastelky na sto centimetrů čtverečních, a to ještě nevydržela každá. Když jsem šel po letech kupovat pastelky svým dětem, pídil jsem se po pastelkách, které toho vydrží víc. Už byla jiná doba, takže i výběr byl mnohem pestřejší. Od klasických pastelek za pár korun, po soupravy čítající desítky barev za desítky korun. Většina se lámala, až na jedny. Ty byly vyrobeny z nějaké umělé hmoty a šly celkem snadno ohnout, aniž by se tuha zlomila. Jedinou jejich nevýhodou bylo, že oproti obyčejným pastelkám kreslili podstatně hůř. Tuha nebyla z tuhy, ale rovněž z jakési hmoty podobné plastu. Muselo se na ně dost tlačit, aby byla barva sytá, a aby se vůbec na papír otřela. Každé pozitivum je totiž vykoupené nějakým negativem. Jednou z nevýhod bylo, že se z těchto pastelek špatně přecházelo na ty klasické. Jak jsem uvedl, muselo se na ně víc tlačit, což naopak ty klasické moc rády neměly. Takže jejich spotřeba, alespoň zpočátku byla obrovská. Naštěstí nejsou ani moje dcery příliš malířsky nadané, takže pastelkový boom skončil s povinnou školní docházkou. Dnes dožívají na pracovním stole v plechovkách zbytky pastelek, které přežily školní řádění mých dcer. Od těch plastových, přes obyčejné, až po extra tlusté. Ty se sice lámaly méně, lépe se držely, ale zase se nevlezly do žádného standartního ořezávátka, a tenkou čáru s nimi nešlo prakticky vytvořit. Také mám doma extra dlouhou pastelku a spoustu dalších kreslících pomůcek, jako jsou voskovky, fixy, tuš, foukací fixy a podobně. Když jdu nakupovat ceny na dětské rybářské závody, trávím v papírnictví při nákupu dlouhé minuty, a s nostalgií vzpomínám před regálem s kreslícími potřebami na doby, kdy takový regál obsahoval maximálně dva druhy pastelek, jedny voskovky a fixy jenom výjimečně. Čekal bych, že s nárůstem materiálu vzroste počet nadaných kreslířů a umělců, ale kupodivu lepší možnosti se výtvarně projevit nemusí nutně znamenat narůst talentů. Spíše si talenti vždy svoje pomůcky našli a vystačili s tím, co měli v dané době k dispozici. O to kreativnější možná byli.

Historie RSVV 24. díl

11. srpna 2014 v 17:37 | najda |  Historie RSVV
Rok 2013

V průběhu ledna provedl předseda opět kompletaci účetních knih a 24. ledna proběhla kontrola účtování spolku. Kontroly se zúčastnili P. Schmid a J. Jeřábek. Třetí člen R. Stehlík se omluvil. Kontrola opět proběhla bez závad.
Od začátku roku mrzne a rybník je zamrzlý dostatečně na to, aby se dalo bruslit. To však platilo jenom krátkodobě. Počasí v lednu a v únoru bylo dosti proměnlivé a mrazy střídala období teplá, kdy led povoloval. Sněhu byl dostatek, a tak se hladina rybníka opět ustálila na standardní výšce.
13. Výroční členská schůze se uskutečnila 17. února. Pozvání přijal starosta obce Jiří Peřinka. Schůze se zúčastnilo 13 členů z 19 pozvaných. Schůze byla usnášeníschopná. Předseda spolku jako vždy zhodnotil uplynulý rok. Připomněl všechny akce, které se konaly. Rovněž zmínil okolnosti plánovaného odbahnění. Členové si v závěru jeho projevu připomněli minutou ticha památku nedávno zesnulého člena Josefa Hubáčka. Poté již všem popřál hodně zdaru, zdraví a spoustu krásných rybářských zážitků v roce 2013.
Na schůzi se nedostavil hospodář spolku, jeho zprávu tedy přednesl předseda. Zarybňovalo se dvakrát, celkově za 15.954,- Kč. Brigády si odpracovali všichni, 6 členů ji mělo zaplacenou. Uloveno bylo podle odevzdaných lístků 72 kaprů, 4 amuři a 3 štiky.
V dalším bodě seznámil předseda s výsledky hospodaření spolku v roce 2012. Rok skončil s přebytkem 5.227,62 Kč. Spolku pomohla i mimořádná odměna od obce za pomoc při oslavách ve výši 4.000,- Kč. Výborné byly i příjmy ze startovného. Úroky na běžném účtu byly za celý rok ve výši 1,62 Kč. Celková hotovost spolku je 34.586,53 Kč. Příjmy poklady v roce 2012 byly 36.410,- Kč a výdaje 30.076,- Kč. Celkové příjmy včetně účtu byly 36.411,62 Kč a výdaje 31.184,- Kč. Na závěr zhodnotil hospodaření a jeho kontrolu předseda kontrolní komise Petr Schmid. Ten konstatoval, že byla provedena kontrola a ta nenašla v hospodaření a evidenci žádné chyby.
Plán činnosti pro rok 2013 je podpořen žádostí o podporu akcí z rozpočtu obce v celkové výši 6.500,- Kč, o kterou požádal předseda. V plánu jsou dvoje závody dospělé a jedny dětské a rovněž tradiční posvícení. Další akce se budou odvíjet od skutečnosti, zda bude realizováno odbahnění, či nikoliv.
Dále dostal slovo starosta obce. Ten v obsáhlém projevu, který přesáhl i do druhé části jednání po přestávce na občerstvení, především spolku poděkoval za jeho aktivní činnost. V návrhu rozpočtu je pro spolky vyčleněno 25 tis. Kč. Obec řeší vlastnické vztahy k pozemkům kolem rybníka a v jeho přítoku. Odbahnění by se mělo uskutečnit v zimě 2013 - 2014. Nebude se však rozšiřovat. Naráží to na vlastnické vztahy k pozemkům. Finance přislíbil ČEZ a jistotu budeme mít nejdříve koncem března. Starosta rovněž nabídl možnost začlenit příští rok do podpory spolku i příspěvek na nové zarybnění.
V souvislosti s odbahněním bude nutné provést generálku stavidla. V přítoku už žádné změny nebudou. Rybník se po opravách v šedesátých letech zvětšil, ale jeho výměra bude legalizována a zachována. Rovněž musí rybáři počítat s tím, že nad rybníkem povede hlavní řad kanalizace. Není zcela jisté, kudy přesně povede, zda nebude nutno přesunout objekt rybárny. Do budoucna zvažuje i možnost vybudovat novou rybárnu, která bude vypadat lépe, třeba jako malá chata.
Starosta navrhl, aby vstupné na posvícení bylo zdarma. Podle něj by to mělo přitáhnout více hostů. Dále starosta obšírně hovořil o kanalizaci a problémech s ní spojených, nejenom u nás, ale i v okolních obcích.
Když starosta dokončil svůj proslov, poděkoval mu předseda spolku za účast i za informace. Starosta poj)kal na výsledek volby výboru, aby věděl, s kým bude do budoucna jednat. Byla zvolena volební komise ve složení Igor Částek, Radek Stehlík a Petr Schmid. Ta navrhla na předsedu ing. Vladimíra Najdu, na místopředsedu Štefana Gavalu a na hospodáře Jiřího Pokorného. Všichni byli následně zvoleni. Výbor bude tedy i další dva roky pracovat v nezměněném složení. To stejné platí o kontrolní komisi. I ta byla na další dva roky potvrzena ve složení Petr Schmid, Radek Stehlík a Jiří Jeřábek.
V další části předseda přednesl návrhy na změny v dokumentech. Hlavní změny se týkaly pravidel pro platbu poplatků. Odpadla nutnost podávání písemných žádostí, které stejně nikdo nevyžadoval. Rovněž byla zrušena omezení přijímání nových členů. Dalším změněným dokumentem jsou pravidla závodů. Zkušebně budeme letos závodit dvoukolově, ale v prodloužené době 2 x 3 hodiny. Rovněž se bude odměňovat i největší ulovená ryba.
Další změny doznal i Statut lovu ryb, kde došlo především k omezení počtu ulovených ušlechtilých ryb na druhé povolence na 5 kusů. Byla kolem toho sice krátká debata, ale změna byla nakonec schválena. Dále bylo schváleno, že právo kontroly mají všichni členové spolku, a stačí jim k tomu pouze členský průkaz.
Omezení počtu ryb na druhé povolence bylo zavedeno především kvůli ceně ryb. Členové dají za povolenku 450,- Kč, což odpovídá cca 5 - 7 kg tržních ryb. Při kvalitě naší obsádky, kdy má jeden kapr cca 2,5 kg, je to ekvivalent zhruba tří tržních ryb, ale členové si mohou ulovit ryb deset. První povolenka ale zůstala beze změny, ke změně došlo pouze u zakoupené druhé povolenky, na kterou bude možno ulovit pouze 5 ryb, jak již bylo uvedeno. V průměru se nákup druhé povolenky týká 2 - 3 členů spolku.
Nakonec předseda znovu připomněl všechny projednané a schválené body a poté byla schůze ukončena. Po skončení schůze si někteří členové zakoupili povolenky na letošní rok.
V polovině dubna se sešli místní členové, aby připravili všechny jarní akce, tedy jarní a dětské závody a dohodli se na nasazení ryb. Rozdělení práce je již několik sezó neměnné. Dohodne se především obsazení rozhodčích. A také se projdou všechny body, aby se na něco nezapomnělo. Koncem dubna byla opět provedena násada ryb z Jaroslavic za necelých 10 tis. Kč. Jednalo se pouze o kapry. Ti byli hájeni až do závodů.
Jarní závody proběhly v sobotu 4. května. Přijelo celkem 14 startujících. Počasí závodům přálo a prodloužení kol nikomu nevadilo. Nakonec zvítězil pan Průša s 943 cm. Druhý skončil M. Čejda s 582 cm a pohárem za nejmenší rybu (8 cm). Třetí místo obsadil p. Nečas s 554 cm. Nově zavedený pohár za největší rybu si odvezl pan Mlčuch za amura 94 cm. Chytil rovněž štiku velkou 55 cm, ale stalo se to až po ukončení závodů, když stahoval prut s návnadou, takže se mu do výsledků nepočítala. Z členů spolku se zúčastnil Petr Schmid, který se 161 cm obsadil páté místo. Z místních byl na závodech ještě Lukáš Vítek (11. místo za 35 cm) a Jan Řehák (10. místo za 43 cm). Celkem se vylovilo 3172 cm ryb, což bylo v průměru 226,6 cm na jednoho účastníka. Ceny si opět odvezli všichni, kdo se zúčastnili.
Další akcí byly dětské rybářské závody. Přesně podle předpokladů nám při nich počasí přálo. Uskutečnili se 25. května a dorazilo celkem 11 dětí, na které čekaly zajímavé ceny, diplomy a medaile. Bohužel přízeň počasí ještě neznamená automaticky i přízeň ryb. Děti se sice snažily, ale rybám to bylo očividně jedno. Jedinou rybu nakonec ulovil Jan Řehák a měřila neuvěřitelných 10 cm, čili bez devadesáti centimetrů rovný metr. To stačilo spolehlivě na první místo. O další medaile se pak losovalo. Štěstí se nakonec usmálo na Vendulu Valáškovou, která si vylosovala stříbro a Ladislava Bajgla, který obdržel bronz. Všechny ceny se rozdělily mezi děti, které si podle vylosování mohly sami vybrat, co se jim líbí. Většina cen byla pořízena z příspěvku obce. Během dopoledne byly dětem opečeny špekáčky a dospělí se mohli občerstvit klobásami. Děti měly jako obvykle občerstvení i startovné zcela zdarma.
V průběhu května provedl předseda spolku inventuru ve starých úlovkových lístcích. Z těch, co měl k dispozici vytvořil přehled ulovených ryb, který je zajímavý hlavně z hlediska ryb trofejních. Od roku 2002 se podařilo ulovit řadu skvělých úlovků, a to ani nebyly k dispozici všechny odevzdané lístky. Zaměřil se především na ryby, které měřily alespoň 60 cm. Pouze u candátů byla trofejní míra snížena na 50 cm. Počet ulovených trofejních ryb postupem let pravidelně narůstá. V počátcích to byly ojedinělé kusy. Během doby se pravidelně každý rok uloví hned několik trofejních ryb. I když je potřeba uznat, že trofejním rybám z jiných revírů nemůžeme v řadě ohledů konkurovat.
Největší kapr (evidovaný) je z roku 2012, ulovil jej Milan Pokorný a měřil 68 cm. Amur Radka Stehlíka z roku 2005 měřil 93 cm, ale pokud mě paměť neklame, ulovil Radek amura asi 106 cm. Tento úlovkový lístek však nebyl k dispozici. Trofejní štiky se ulovily hned dvě, obě měřily 75 cm a ulovili je Petr Veleba a p. Kravec, v roce 2008 a 2012. Candát ulovený v roce 2011 měřil 65 cm a opět jej ulovil pan Kravec. Tolstolobika měřícího 110 cm ulovil v roce 2011 Jirka Jeřábek. Sumce dlouhého 97 cm pak Jirka Pokorný vylovil v roce 2007. V záznamech je i lín z roku 2009, který měřil 31 cm.
Už jsem zmínil, že trofejních ryb postupně přibývá. Znamená to, že s každé násady nám v rybníce nějaké ryby zůstávají, což je dobře. Například trofejních kaprů se již ulovilo 38, amurů 43, štik 12, candátů 14 a 4 tolstolobici. A to jsou jenom ty kusy, které se podařilo dohledat podle starých úlovkových lístků.
V létě se sešli členové k přípravě letních závodů a rovněž začali plánovat letošní posvícení. Během roku jsme byli dotázáni, zda bychom nepustili posvícení letos hasičům. Odmítli jsme to. Nikoliv proto, že bychom jim chtěli bránit v aktivitě, ale proto, že již máme akci z velké části zajištěnou. Pokud se budou chtít v dalších letech podílet na pořádání, nemáme problém systém střídání pořadatelství změnit. Uvidíme nakolik to bude reálné, že budou hasiči fungovat, když již řadu let nevykazují vůbec žádnou činnost.
Letní závody jsme pořádali 3. srpna. Počasí bylo opravdu letní. Přijelo rekordních 37 závdoníků, což nám připravilo poprvé v historii drobný problém s rozsazením závodníků. Tři z nich jsme museli usadit na náhradní místa. Ještě že náš rybník tuto variantu umožňuje. Byla to historicky největší návštěva závodů. Zvítězil opět pan Průša s 889 cm, druhý byl Miloslav Žák s 849 cm a třetí Stanislav Černý se 754 cm. Tentokrát se výherci sami vybírali ceny, takže se rozdávalo od prvního místa. Jenom sedm lidí skončilo bez úlovku, ale ceny zbyly i na ně. Cenu za nejmenší rybu si odvezl Jiří Papoušek. Měřila celých 5 cm. Největší rybu ulovil Martin Kejst a měřila 63 cm. I on si odvezl pohár. Celkem se vylovilo 7113 cm, což bylo v průměru činilo 192,24 cm na jednoho startujícího. I tentokrát se prodloužení závodů ukázalo jako dobrá volba.
V srpnu se na rybníku konala již tradiční akce - přechod lávky. I tentokrát připravili pořadatelé technické úpravy lávky. Ta je čím dál propracovanější a bezpečnější. Stejně tak má tradičně velmi slušnou účast. V tomto období, když vyjde počasí, přijdou si lidé rádi posedět k rybníku a pobavit se se sousedy a přáteli. Akce skončilo až pozdě v noci.
Na říjen jsme připravili posvícení. Již dva měsíce předem se sháněly ceny do tomboly a kapely byly domluvené již od jara. Paní Gabriela Najdová připravila losy pro losování. Letos jsme zvolili variantu přímých výher, která celé losování urychlila. Ovšem příprava losů trvala několik dní. Všechny losy byly smotány do ruliček a zasunuty do kousku slámky. Většina losů nevyhrávala, a byla označena slovem NIC. Do tomboly se podařilo získat 145 cen.
Posvícení se konalo 19. října. Počasí bylo velmi pěkné. Celý den svítilo sluníčko a bylo příjemné teplo. Po vsi chodili s muzikanty Petr Schmid, Silvie Schmidová, Jirka Jeřábek a Jirka Pokorný. Předseda spolku se chození po vsi ze soukromých důvodů neúčastnil. Ale na večerní zábavě už byl přítomen i se svojí novomanželkou. Ještě před začátkem zábavy připravil do sálu všechny ceny. Ty pomáhalo získat mnoho kolegů rybářů a přátel. Z hlavních sponzorů nemůžeme zapomenout na obec Vranovskou Ves, firmy A.S.A. EKO Znojmo, Hotel Club, Agro Blížkovice, dále TJ. Dynamo, Josef Částek a ti kdo se starali o získání cen - Tonda Fiala, Arnošt Vítek, Svaťa Němec a určitě ještě mnoho dalších. Všem děkuji, i těm, které jsem nejmenoval. Těm se navíc omlouvám, že tady nejsou napsáni.
Zábavy se zúčastnilo 50 lidí. Hrál jako obvykle Prima Band pana Holíka z Grešlového Mýta. Bylo prodáno více než 750 losů. Ty zmizely ještě před desátou hodinou, takže pořadatelé mohli začít s vydáváním tomboly již po desáté hodině. Všichni již předem věděli, co vyhráli, takže vydávání šlo velmi rychle. Ceny byly rozdány během několika minut. Následně došlo k výměnám mezi výherci, protože ne všechno se každému hodilo, ale ve výsledku byli všichni spokojeni.
Zábava pak pokračovala do cca 3 hodin ráno, kdy už byla i kapela unavená. Myslím, že i letos se zábava velmi vydařila, a myslím, že všichni byli spokojeni.
Během podzimu se řada členů i přátel účastní různých výlovů. Letos se nám do rybníka takto dostalo větší množství malých kaprů a rovněž nová násada candátů. Členové i ostatní příznivci často procházejí po výlovech zbylé kaluže a v nich nalézají veliké množství zajímavých ryb, které by tam za normálních okolností uhynuly. U nás v rybníku jim bude líp. K žádným větším úhynům prozatím po nasazení nedošlo, takže se můžeme v další sezoně těšit opět na zajímavý rybolov.
Po posvícení jsme se začali pomalu chystat na zimu. Štefan Gavala opět připravil rozpis zimních služeb na údržbu chodníku na hrázi a prosekávání děr v ledu. Do konce roku jsme nemuseli na rozpis vůbec koukat. Kromě pár dní, kdy trochu přimrzlo, se žádná zima nedostavila, takže otužilci chytali i v prosinci.
Rok 2013 byl pro spolek po všech stránkách úspěšný. Snad se stejně vydaří i další rybářská sezóna.

Historie RSVV 23. díl

10. srpna 2014 v 9:34 | najda |  Historie RSVV
Rok 2012
Na rybníku se nakonec bruslilo až začátkem roku 2012. To přece jenom zamrzlo. Využilo se i osvětlení. Zpočátku se dalo bruslit po celé ploše rybníka. Pak ale napadl sníh a příliš mnoho zájemců o shrnování sněhu se zpravidla nenajde, takže je upravená vždy jen část plochy uprostřed rybníka.
15. ledna proběhla kontrola účetnictví a pokladny. Členové kontrolní komise P. Schmid, J. Jeřábek a R. Stehlík mohli opět konstatovat, že je vše v pořádku.
23. ledna předal předseda spolku na OÚ požadavek na příspěvek na akce pro rok 2012, ve výši 4.500,- Kč.
19. února se uskutečnila 12. Výroční členská schůze, opět v hotelu Club. Předseda opět pozval hosty z ostatních spolků, jakož i starostu obce. Nikdo z pozvaných se však opět nedostavil. Schůze začala v 19.00. Předseda všechny přivítal a nechal schválit program. Z evidovaných 21 členů se zúčastnilo 13, což byla potřebná nadpoloviční většina. Následovala jako obvykle zpráva předsedy. V té zhodnotil celý uplynulý rok. Následně byly vyhodnoceny brigády a zarybnění. Rok 2011 skončil v pokladně přebytkem. Některé příjmové položky se však nenaplnily. Především příjmy z tomboly a občerstvení nedosahovaly plánovaných částek. Oproti tomu na vstupném a startovném se vybralo o něco více. K úsporám došlo na výdajových položkách, především se na podzim nekupovaly ryby. Celkové příjmy za rok 2011 činily 24.417,- Kč, výdaje 20.573,- Kč. Rok skončil tedy ziskem 3.844,- Kč v hotovosti a plusem 3,35 Kč na běžném účtu, kde bylo ke konci roku 16.595,91 Kč. Po slabších letech 2008 - 2010 se konečně finanční situace začala mírně zlepšovat.
Bod vystoupení hostů byl vypuštěn. Po přestávce na občerstvení se pokračovalo plánem akcí na rok 2012. Požadavek na příspěvek pro tento rok byl zastupiteli schválen. V plánu jsou tradiční akce - jarní závody, dětské závody, letní a podzimní závody. Termín dětských závodů byl o týden posunut, protože se v roce 2012 uskuteční oslavy 350. Výročí první zmínky o naší obci. Došlo by tak ke kolizi termínů. Nehledě na to, že i náš spolek se bude podílet na přípravě této akce. Plán byl schválen.
Dále proběhla debata o zvýšení startovného na závodech. Navrženo bylo, aby se startovné zvedlo ze 120,- na 150,- Kč s tím, že v ceně již bude občerstvení. Toto nebylo akceptováno. Startovné se zvýšilo, ovšem s tím, že občerstvení si nadále budou startující hradit sami.
V diskuzi se řešilo, zda při lovu na soukromém revíru musí mít rybář státní rybářský lístek. Většina se shodla na tom, že by mělo být věcí majitele soukromého revíru, zda tento lístek vyžaduje, či nikoliv. Naším zájmem je, aby si mohli zachytat i ti, kdo nemají státní povolenku, pokud ovšem budou respektovat naše podmínky.
Dále se řešil loterijní zákon, který mezi loterie zařadil i tombolu. V roce 2012 žádnou zábavu nepořádáme a do roku 2013 se tento nesmysl snad podaří vyřešit.
Následovalo shrnutí schůze a závěr.
Konec dubna opět patřil přípravě jarních akcí. V jednom sledu jsme dohodli jak jarní závody, tak dětské závody i pomoc obci při přípravách oslav. Pokud jde o závody, je již rozdělení úkolů jasné. Pouze se dolaďují rozhodčí, a nákup cen a občerstvení. Tu a tam je potřeba dokoupit nějaký drobný materiál. Na všechno je již připravený seznam, kde je soupis všeho, co je pro jednotlivé akce třeba zajistit. Určí se jenom jména a domluví se, co chybí.
Pro přehlednost uvedu všechny položky, jak jsou uvedeny v seznamu. Rybářské závody:
Osadit čísla, (většinou zajišťuje Jirka Jeřábek), rozhodčí na oba břehy (domlouvá se, kdo bude mít v době závodů volno, kdo chce chytat, apod.), tisk sumářů (zajišťuje zpravidla Štefan Gavala), tisk čísel na losování (i ten zajišťuje Štefan), plakáty (tady se střídá Štefan a ing. Najda, roznos zajišťují členové, rozesílání mailem pak ing. Najda), nákup cen (zajišťuje zpravidla ing. Najda) - stanoví se, kolik dáme vlastních peněz, kolik je z dotace obce, případně, dají-li něco sponzoři. Poháry pak dodává standardně pan Kertesz z Moravských Budějovic, a to v ceně 500,- Kč. Občas poháry uhradí někdo jiný, především pokud jsou závody vyhlášeny např. o pohár starosty, nebo předsedy čehokoliv. Pak tito lidé poháry hradí sponzorsky sami. Na dětské závody nám v roce 2012 věnoval medaile sám výrobce.
Dále se řeší zajištění občerstvení. Především nákup párků a piva. Nikdy nesmíme zapomenout na drobnosti, jako je chléb, hořčice, tácky, kelímky, limonáda. V boudě máme i vařič, takže vždy řešíme, zda bude káva, svařák, nebo grog. Ale většinou se u toho nikomu nechce stát. Rovněž se musíme dohodnout, kdy, kdo a co vyzvedne. Kdo bude obsluhovat a ohřívat klobásky. Zpravidla uzeniny zajišťuje P. Schmid, ostatní potraviny a pití Š. Gavala, Vyzvedává to předseda spolku ráno před akcí. Ostatní drobnosti zajišťuje předseda.
Důležitou otázkou bývala i výše startovného, ale na letošní schůzi jsme stanovili cenu pro další období na 150,- Kč. Ta bude platit, dokud členská schůze nerozhodne jinak.
U dětských závodů je to obdobné. Jenom neroznášíme čísla. Děti si můžou sednout a přesedávat podle libosti. Určí se rozhodčí, natisknou se papíry, plakáty, nakoupí ceny a občerstvení. Samozřejmě myslíme i na dospělý doprovod. Rodiče si rovněž mohou zakoupit občerstvení, zatímco děti jej mají zdarma. Pouze se dohodneme, za kolik nakoupíme ceny a sladkosti.
Pokud se připravuje zábava, musí se stanovit cena vstupného a tomboly. V pokladně většinou sedí pan Gavala a Najda. S plakáty je sto stejné jako u jiných akcí. Vstupenky, lístky i ceny zajišťuje předseda spolku. Kapelu domlouváme již půl roku dopředu. Kapely musí být zpravidla dvě, neboť ne každá kapela je ochotná chodit po vsi, a ne všichni co jdou po vsi, hrají i na zábavách. Naše tombola se většinou celá losuje, neboť zpravidla nemáme ještě před zábavou všechny ceny pohromadě. To je asi k zajišťování akcí vše, o čem se vždy musíme dopředu poradit.
5. května proběhly jarní závody. Přijelo 16 závodníků, z nichž 7 nechytilo nic. Vítězem se stal pan Kertesz z Moravských Budějovic. Obdržel vlastní vyrobený pohár za 308 cm ulovených ryb. Ulovil i nejmenší rybu, ale stejně velkou rybu (10 cm) ulovil i Jan Novák, který skončil devátý a tak mu pan Kertesz sportovně pohár za nejmenší rybu přenechal. Druhý skončil Z. Klempa s 231 cm a třetí byla M. Kerteszová se 186 cm. Celkem se vylovilo 1194 cm ryb, což činilo v průměru 74,6 cm na účastníka.
Z místních se zúčastnili P. Schmid (116 cm - 4. místo) aj. Pokorný (101 cm - 5. - 6. místo). Počasí se vydařilo, ceny dostali všichni, kdo vydrželi, a na konci se jako vždy shodli na tom, že je to sport, a většina z nich se jezdí na závody bavit, setkávat s kolegy a přáteli, a ty ryby jsou takový bonus.
26. května proběhla oslava 350. Výročí založení obce Vranovská Ves. Na přípravách oslav se kromě obce podílely všechny místní spolky. TJ Dynamo mělo na starosti akce v areálu TJ, kde jim vypomáhaly ženy z MS ČČK. Ty se také staraly o dění na obecním úřadě, kde byla připravena prohlídka úřadu a výstava předmětů a fotografií z historie i současnosti obce. I náš spolek tam měl svůj koutek.
Rybáři měli za úkol zajištění židlí, stolů a lavic a stanu. Obyčejné stoly a židle včetně stanu jsme vezli ze Ctidružic, rozkládací lavice a stoly se vezly z Olbramkostela. Dopravu zajišťoval Jirka Červenka svým traktorem s vlečkou. Vše se dovezlo dva dny před oslavou. Sice nás trochu zabrzdila bouřka, takže svoz byl ohrožen, ale nakonec jsme vytrvali, počasí se umoudřilo a my jsme vše včas zvládli. Po oslavách jsme zase vše odvezli zpět. Za tuto pomoc jsme od obce obdrželi sponzorský dar ve výši 4.000,- Kč. I ostatní spolky obdržely od obce podobnou odměnu za pomoc. Musím konstatovat, že si to všichni zasloužili, neboť celá akce byla velmi zdařilá, a to mimo jiné i díky aktivní pomoci členů spolků.
Dovezený stan, určený pro zakrytí podia nakonec nebyl potřebný, neboť nám přálo počasí a celý den bylo krásně slunečno. Akce začínala dopoledne před obecním úřadem, kde měl krátký proslov starosta obce Jiří Peřinka, pár slov k programu řekla i místostarostka paní Neulingerová, a pan Najda sdělil základní informace k publikaci o historii obce. Následně si hosté prohlédli obecní úřad a připravenou výstavu fotografií a předmětů vztahujících se k historii naší obce. Tuto část provázela cimbálová muzika s Danielou Magálovou, kterou pozvala místní organizace Strany práv občanů - Zemanovci. Po obědě následovala mše a program na hřišti, kde zahráli Bojané, dále vystoupily mažoretky a po nich se na podiu střídala country taneční skupina Masánčata a taneční skupina Znojemské Grácie. Večer pak následovala taneční zábava a ohňostroj.
K výročí byla vydána i publikace, kterou připravil předseda spolku a zároveň předseda letopisecké komise ing. Najda. V této publikace má svoje místo i historie našeho spolku.
2. června jsme uspořádali dětské závody. Přestože na oslavu bylo nádherně, udrželo se pěkné počasí i na naše závody. Těch se zúčastnilo celkem 12 dětí. Tři z nich si zapsaly úlovky, takže alespoň první tři místa mohla být přidělena objektivně podle úlovků. Ceny a diplomy ale dostaly všechny zúčastněné děti. Vyhrála Erika Pokorná se 106 cm, což mnohdy nemají dospělci na velkých závodech. Druhá byla Aneta Pokorná s 36 cm a třetí Silvie Schmidová s 32 cm. Došlo také ke kuriosní situaci, kdy dodavatel medailí zaměnil stříbrnou s bronzovou, takže na stříbrné medaili byla cedulka se třetím místem, a na bronzové medaili cedulka s druhým místem. Ale při rozdávání medailí jsme ctili barvu, na omyl nás upozornila až Silvie. My jsme však byli především rádi, že se podařilo počasí. Děti si tentokrát ceny vybíraly z celé nabídky, takže si každé dítě odneslo to, po čem z předložených cen toužilo nejvíce. Právo prvního výběru měli samozřejmě vítězové. Jako vždy měly děti občerstvení zdarma.
V průběhu června byly vysoké letní teploty, až skoro tropické. To mělo za následek zvýšení teploty vody, což v kombinaci s velkým množstvím bahna vytvořilo ideální podmínky pro vývin bahenního plynu - metanu. Ten se začal ze dna uvolňovat, a následkem toho začaly hynout některé citlivější druhy ryb, především candáti. Nakonec se jich vyvezl plný kotouč. Starosta odvezl vzorky do Jihlavy na veterinární vyšetření, které potvrdilo, že ryby byly v dobrém zdravotním stavu, dobře živené, ale otrávily se plynem unikajícím z bahna. To vše je následek průtrže z roku 2011, která do rybníka spláchla spoustu bahna z okolních polí. Voda byla i v tomto roce stále kalná. Starosta nám přislíbil odbahnění rybníka. Předseda proto předal do jednání zastupitelstva žádost na odbahnění rybníka. (viz příloha č. 5). Zastupitelé však na svém zářijovém zasedání žádost zamítli. Argumentovali především otázkou financí. Není jisté, zda se v následujícím roce nezačne s odkanalizováním obce, to by znamenalo vysoké finanční nároky na vlastní prostředky obce. Zastupitelé nevzali v úvahu argumentaci starosty, že finanční krytí na akci má zajištěno. Jednání bylo přesunuto na neurčito. Jednání chtěli zastupitelé odložit na konec roku. Předseda spolku však namítl, že rozhodnutí potřebuje znát včas, a to proto, že akce není nijak jednoduchá, a je na ni potřeba určitý čas na přípravu. Bude nutno vyčistit stavidlo, upustit rybníka a slovit ryby, následně rybník zcela vypustit. Pokud zastupitelé rozhodnou například v prosinci, není reálné, aby akce ještě tuto zimu proběhla. Pak je zcela jedno, zda se bude ve věci jednat v prosinci, nebo až na jaře, protože stejně bude možné akci realizovat až příští zimu.
4. srpna proběhly letní závody. Těch se zúčastnilo rekordních 32 závodníků. Počasí bylo bez chyby. Bez ryby naopak skončilo 11 závodníků. Zvítězil p. Papoušek ml. se 462 cm, druhý byl p. Čejda s 324 cm a třetí p. Průša s 285 cm. Nejmenší ryba měřila 7 cm. Chytili ji shodně p. Kříž a p. Čejda. Celkem bylo uloveno 2435 cm, což je 76,1 cm na závodníka. Nedosáhlo to sice stávajícímu rekordu ani po kotníky, ale všichni se dobře bavili, a to je důležité.
V srpnu proběhla opět akce pořádaná zastupiteli obce - přechod lávky přes rybník. Tentokrát byla lávka vylepšena. Místo polystyrenů byly použity nafouknuté pneumatiky. I letos se akce zúčastnila většina občanů naší obce. Akce opět probíhala do pozdních nočních hodin.
O prázdninách při kontrole dokladů k účtu bylo zjištěno, že má stále podpisové právo bývalý místopředseda. Situace byla okamžitě vyřešena zrušením starých podpisových vzorů a zařízením nových.
6. října proběhly podzimní závody. Na ty přijelo 19 startujících. Pouze 4 skončili bez úlovků. Zvítězil V. Průša se 429 cm. Druhý byl M. Žák s 300 cm. Ten obdržel rovněž pohár za nejmenší rybu (6 cm). Třetí skončil p. Janíček s 211 cm. Ani těchto závodů, stejně jako těch letních se nikdo z občanů obce nezúčastnil. Celkem se ulovilo 1873 cm ryb, což bylo průměrně 98,6 cm na účastníka. Zajímavostí bylo ulovení tolstolobika o váze 16 kg a délce 102 cm. Toho chytil Petr Bartes těsně před koncem závodů a následně jej po změření, zvážení a vyfocení pustil zpět do vody.
Ke konci roku sdělil starosta obce předsedovi spolku, že akce odbahnění bude naplánována na zimu 2013/2014. Finanční prostředky jsou prý zajištěny. Současně se opraví stavidlo a zdi kolem rybníka.
Celý rok byl velice teplý a suchý. Tomu odpovídala i nízká hladina vody v rybníku. Ta byla o cca 20 - 30 cm pod obvyklou výškou hladiny. Až podzim a zima přinesly mírné zlepšení.
V prosinci zemřel náš dlouholetý člen pan Josef Hubáček.
Ke konci roku rybník zamrzl. Následně se střídalo teplejší a chladnější počasí, takže se nedalo ani bruslit, ani rybařit.
Od listopadu se opět členové střídali v úklidu chodníku a prosekávání ledu. Tentokrát však byly jen tři skupiny.
Předpokládaný konec světa 21. 12. 2012 se nekonal. Tento datum jsme přečkali bez úhony, takže se můžeme i nadále těšit na bohaté úlovky v roce 2013.

Historie RSVV 22. díl

9. srpna 2014 v 9:31 | najda |  Historie RSVV
Rok 2011
Začátkem ledna předseda spolku provedl účetní uzávěrku, zpracoval pokladní knihy a připravil podklady pro VČS. Ta bude letos opět po dvou letech volební.
16. ledna provedla kontrolní komise za účasti pánů Schmida, Jeřábka a předsedy spolku pana Najdy kontrolu hospodaření, účetnictví a hotovosti. Kontrola proběhla jako vždy bez závad.
V lednu rovněž předal předseda spolku na obecní úřad žádost na finanční podporu od obce na akce pro rok 2011 v celkové výši 5.000,- Kč.
13. února se uskutečnila 11. Výroční členská schůze, jako vždy v hotelu Club. Z pozvaných hostů se nedostavil nikdo, přesto, že byli pozváni všichni předsedové spolků, jakož i starosta obce. Schůze se zúčastnilo 14 z 23 členů spolku, což byla potřebná nadpoloviční většina. Program schůze byl schválen, a předseda přednesl svoje zhodnocení uplynulého roku. Následovala zpráva o hospodaření. Za ryby se utratilo v roce 2010 celkem 14.950,- Kč. Podle zprávy hospodáře uhynulo cca 40 kusů kaprů a vylovilo se cca 100 kusů.
Celkově hospodaření roku 2010 dopadlo dobře. Na koci roku jsme byli v plusu celkem 51,88 Kč. Na straně příjmů jsme vykázali celkem 29.372,- Kč, na straně výdajů pak 29.346,- Kč. I plán pro rok 2011 je vcelku vyrovnaný.
Pro rok 2011 byly naplánovány dvoje závody, dětské závody a posvícení. Obec požadavek na podporu pro spolek schválila.
V dalších bodech jednání proběhly volby předsedy a členů výboru, jakož i členů kontrolní komise. Volební komise pracovala ve složení Luděk Pokorný, František Pokorný a Pavel Fiala. Komise přes přestávku na občerstvení sbírala návrhy na jednotlivé funkce. Po přestávce seznámila s návrhy přítomné členy a proběhlo hlasování. Na všechny funkce byl navržen vždy jeden kandidát. Předsedou se na další dva roky stal opět ing. Vladimír Najda. Místopředsedou byl zvolen Štefan Gavala a hospodářem Jiří Pokorný. Kontrolní komise bude pracovat ve složení - Petr Schmid, Radek Stehlík a Jiří Jeřábek.
V diskusi navrhovali členové skácení břízy u rybníka, což se ovšem musí projednat s obcí. Nutná je opět oprava lávky.
V tomto roce se po mnoha letech nekonala velikonoční zábava. Na výroční schůzi se dohodlo, že vzhledem k mizivému zájmu občanů i členů se nevyplatí zábavu pořádat. Kromě toho začal MS ČČK opět po letech pořádat masopustní zábavu, takže jsme od zábavy Velikonoční upustili.
Ještě před jarními závody jsme přeléčili celou rybí obsádku Rupinem, protože se objevil po zimě úhyn ryb, a některé vylovené ryby byly bolavé.
7. 5. 2011 se konaly tradiční jarní závody. Koncem dubna se opět sešli členové k přípravě této akce. Rozdělení úkolů je již delší dobu neměnné, a tak se víceméně dolaďují jenom detaily. 29. dubna byly nasazeny ryby. Hájeny byly až do závodů. Těch se zúčastnilo 21 soutěžících. Čtyři byli z obce - Částek (bez úlovku), Najda (10 - 11), Schmid (bez úlovku) a Pokorný (bez úlovku). Zvítězil p. Dítě s 681 cm ryb, druhý byl p. Papoušek (504 cm), třetí byl Bartes P. (376 cm). Celkem bylo uloveno 2532 cm ryb, což je téměř 121 cm na osobu. Nejmenší rybu ulovil p. Dítě - 8 cm. Počasí nám o závodech přálo.
Na jaře byla rovněž opravena lávka přes přítok. Pan Josef Částek domluvil s hajným odebrání 2 ks smrků o průměru cca 15 cm, které byly v lese zpracovány a dovezeny panem Pitourem k rybníku. Při dovozu pomáhali - ing. Najda, P. Schmid, J. Pokorný, J. Jeřábek, Š. Gavala. Další členové pak odstranili starou lávku. Nová byla položena výš, na betonové obrubníky, aby její konce neležely v blátě. Rovněž bylo opraveno zábradlí a položena nová prkna.
28. května se konaly dětské závody. Počasí nám opět nepřálo. Celý den pršelo, a tak přišly pouze čtyři děti. Dostaly diplomy, medaile a mohly si vybrat z velkého množství cen. Zbylé ceny byly uschovány a použity na další akce. Sladkosti jsme věnovali MS ČČK na dětský den. V závodech zvítězila Aneta Pokorná (55 cm), druhá byla Martina Müllerová (12 cm) o třetí místo se bez úlovku podělili Michal Čábela a Richard Částek.
6. srpna se uskutečnili letní závody. Příprava byla opět cca o čtrnáct dní dříve. Rozhodčí byli Š. Gavala a J. Hubáček. Přijelo 29 závodníků. Počasí bylo vcelku přívětivé. Z obce se zúčastnil pouze p. Částek, který skončil s 71 cm na 11. - 12. místě. Zvítězil Ivan Papoušek se 456 cm, druhý byl p. Netolický s 222 cm a třetí p. Klempa se 191 cm. Nejmenší rybu - 6 cm, ulovil p. Kertesz. Celkem se vylovilo 1982 cm ryb, což bylo v průměru 68,3 cm na osobu. Devět účastníků skončilo bez úlovku, ale ceny byly jako vždy připraveny pro všechny.
13. srpna se na rybníku uskutečnil přechod lávky. Pořádali jej obecní zastupitelé. Přes střed rybníka byla vyrobena lávka z polystyrénu a překližky. Byla ukotvena kůly do dna. Soutěžící ji mohli přejít buďto pěšky, nebo na kole. Na kole to vyzkoušeli dva odvážlivci. Pěších bylo víc. Akce byla velmi dobře navštívená. Bylo připraveno občerstvení a akce probíhala do pozdních nočních hodin. Druhý den pořadatelé lávku opět rozebrali. Došlo pouze k jedné nehodě, kdy Jirka Pokorný ve snaze udělat legraci skočil na konci z lávky. Přitom zapomněl, že je pod vodou betonový taras. Utrpěl drobný úraz na hlavě, naštěstí bez větších následků.
Rybáře, a především výbor mrzelo pouze to, že nás pořadatelé neinformovali o této akci a termínu jejího konání předem. Akce byla zmíněna pouze mimochodem. O termínu jsme se dozvěděli až v den, kdy se začala lávka budovat. Toto jsme si následně s pořadateli ujasnili a doufáme, že příště bude informovanost mnohem lepší. S pořádáním podobných akcí souhlasíme, ale jsme toho názoru, že jako nájemce rybníka bychom měli mít podobné informace včas k dispozici.
19. srpna se nad obcí prohnala průtrž mračen. Během několika minut spadlo 15 mm srážek. Z okolních polí se splavila ornice i s čerstvě pokoseným strništěm. Vše se ocitlo v rybníce. Na hladině byla půlmetrová vrstva pěny a voda se zakalila. Přítok se definitivně změnil v bahniště plné slámy a větví. Na podzim nechala obec celý přítok vyčistit. Bagr odstranil všechny vrby kolem přítoku a vyhrábl celou struhu od rybníka až k cestě vedoucí od statku ke hřbitovu. Ze struhy byly rovněž odstraněny všechny keře a stromy. Plocha vlevo po proudu vedle přítoku byla odvodněna dvěma struhami. V těchto místech, kde je i bývalá studna státního statku vždy stála voda. Vodu bylo nutno upustit. Do zimy sice rybník dotekl, ale voda zůstala stále kalná. Naštěstí se to nijak neprojevilo na úhynu ryb. Vyhodili jsme jenom několik cejnů. Následkem kalné vody jsem nakonec upustili od podzimní násady ryb.
15. října se uskutečnila posvícenská zábava. Dopoledne chodili členové spolku po vsi. Kapelu zajistil Jirka Jeřábek. Po vsi chodili - J. Jeřábek, P. Schmid, J. Pokorný, V. Najda, Martina a Veronika Najdovi. Počasí bylo velmi pěkné. Na večerní zábavě hrál Prima band pana Holíka z Grešlového Mýta. Přišlo 57 lidí. Opět byla připravena bohatá tombola. Přispělo do ní pšknými cenami i TJ Dynamo, použila se část zbylých cen z dětských závodů, část cen byla pořízena z dotace obce a také z pokladny spolku.
V tomto roce mohli rybáři chytat až do konce roku. I v prosinci jsme marně čekali na sníh a mráz. Někteří rybáři toho se střídavými úspěchy využili.
Během jarní rekonstrukce obecního osvětlení bylo na hráz rybníka instalováno halogenové světlo, které se bude využívat především pro večerní bruslení. Jedná se o dvě halogenová svítidla se samostatným vypínačem. Do konce roku 2011 však bohužel nebylo toto osvětlení využito.
I na tuto zimu byly připraveny služby na úklid chodníku na hrázi a prosekávání ledu. Opět byly čtyři skupiny, které se střídaly v týdenních intervalech. Všechny čtyři skupiny byly dvojčlenné. Služby byly rozepsány od 21. listopadu do 8. dubna. Ve službách se střídali - J. Jeřábek (který je v podstatě v permanentní službě, neboť se kolem rybníka pohybuje denně), A. Fiala, I. Částek, P. Kozel, Š. Gavala, F. Zapoměl, V. Najda a P. Schmid.

Život bez elektřiny

8. srpna 2014 v 17:23 | najda |  Úvahy, věda a tak
8. 8. 2014

Téma týdne 84 :

Už mi to fakt nedá, abych se zase po čase nepustil do nějakého hloubání nad daným tématem. A už vůbec, jedná-li se o téma, jakým je život bez elektřiny. Moderně se tomu říká blackout. Totální a všeobecný výpadek, zpravidla doprovázený nejen destrukcí rozvodné sítě, ale především absolutním ochromením veškeré elektroniky. Což o to, elektřinu se nám možná restartovat povede, ale poškození elektronických systémů by mohlo být nevratné, čímž by zmizela veškerá uložená data a naprostá většina přístrojů by nebyla schopná provozu, ani po obnovení dodávky proudu. Je to katastroficky nepředstavitelné. Nějaké filmečky jsem na toto téma viděl, ale asi byly jen slabým odvarem toho, co by se ve skutečnosti dělo. Sice vypadly všechny počítače, zkolabovali satelity, ale světe div se, mobilní telefony stále fungovaly.
Došlo-li by k blackoutu vinou sluneční erupce, došlo by zřejmě k totální likvidaci veškerých elektronických systémů vlivem silného elektromagnetického záření. Nejsem fyzik, ale dokážu si vcelku živě představit, že najednou zkolabují satelity a s nimi veškeré spojení, navigace, televize, telefony. Při rozsahu používání těchto systémů by se jednalo o fatální důsledek. Něco podobného se stalo před zhruba sto lety. Tehdy to znamenalo výpadek proudu v jedné lokalitě a obrovské škody na distribuční síti. Pokud mají sluneční magaerupce takovouhle sílu, je jen těžko představitelné, jaké důsledky by to mělo dnes, kdy je většina používaných spotřebičů prošpikována elektronikou.
Byl by to malý velký návrat do doby před technickou revolucí. Měl by ovšem jedno pozitivum. Už máme potřebné znalosti a know how, takže by bylo jenom otázkou času, jak rychle by se nám povedlo ztráty nahradit. Jen málokdo si ale dokáže představit, že by v tom případě bylo všechno, co by bylo takovýmto výbojem zasaženo odsouzeno k likvidaci. Takže by to na obrovském území vyžadovalo totální obnovu nejen sítí, ale veškeré elektroniky. Mohlo by to znamenat obrovský nárůst poptávky po tomto zboží, a tím pádem i řešení nezaměstnanosti. Na druhé straně by to mohlo způsobit problémy pojišťovnám, které by nebyly schopny plnit za takto vzniklé škody na obrovském území.
Je otázkou, zda by taková vlna postihla celou planetu, nebo jenom část, která by v okamžiku zásahu byla přivrácená ke slunci. Vzhledem k provázanosti sítí by však i při nepřímém zásahu došlo k problémům všude. Řadě systémů by chyběla globální provázanost. Ztratila by se data, návaznosti, propojení. Což by mohlo způsobit i při nepoškozenosti přístrojů jejich faktickou nefunkčnost. To se tedy týká především globálních medií, jakými jsou mobilní sítě, internet, navigační systémy, satelitní televize, digitální pozemní vysílání a podobně.
Ani si to dnes neuvědomujeme, ale v případě blackoutu způsobeného sluneční erupcí, který by zasáhl elektronické systémy, by nefungovalo na zasaženém území vůbec nic. Problém by měla letadla ve vzduchu, která jsou prošpikována elektronikou. Nejezdila by auta, snad kromě starých trabantů a jiných veteránů. Nefungoval by žádný domácí spotřebič. Nepracovaly by obchody, ani kanceláře. Peníze na našich účtech by byly nedostupné. Data na serverech zničená. Paměťová media vymazaná. Nastal by chaos, protože dnešní generace odchovaná na funkční elektronice by nebyla schopná normálně fungovat.
My, co jsme vyrostli v době, kdy televize vysílala osm a méně hodin denně, rádio se muselo ladit kroucením knoflíků a telefon měli jenom VIP, a pamatujeme pionýra a skauting, bychom snad dokázali ještě normálně fungovat. Ale generace, která si bez internetu neumí ani nakoupit, bez kalkulačky nespočítá, ani základní matematické operace a bez zapalovače nerozdělá oheň, by měla velký problém s přežitím.
Většina dnešních prodavaček neumí dopočítat peníze na vrácení, protože to za ně dělá počítač. Nepamatují si ceny zboží, protože jsou zavedeny v počítači. Lidé si nepamatují čísla telefonů, protože je mají uložená v paměti. Neumí hledat v knihách, protože v nich nelze hledat zadáním hesla, musíte je přečíst. Zapomněli psát dopisy, protože emaily a esemesky jsou rychlejší. Mnohdy se spolu lidé nedokáží ani bavit z očí do očí, protože přes mobil je to snazší. A teď jim všechny tyto hračky vezměte. Budou bezradní. Svět je elektronikou tak prošpikovaný, že by lidem trvalo řadu let, než by se opět naučili používat pomůcky, které musejí ovládat svýma rukama. Než by se naučili se dorozumívat bez mobilů a počítačů. Než by se naučili opět nakupovat a počítat bez kalkulaček a internetu. Asi bychom byli opět vděční za osedlaného koně, nebo starého trabanta. Za maso pečené na ohni a kachlová kamna v kuchyni. Opět bychom přišli na to, k čemu je vařečka, hmoždíř, kvedlačka, nebozez a další drobné pomůcky. Možná by nám to dokonce prospělo, i když si myslím, že by mezi lidmi vznikla v prvních okamžicích taková panika, že by to mohlo mít velice nemilé následky. Především, když vidím, jak se třeba v Americe chystají na soudný den. Kde učí malé děti střílet, chránit teritorium, namísto, aby je naučili vzájemné spolupráci, pomoci a toleranci. Američané by se v tomto případě asi navzájem vyzabíjeli. Jsou tak vychovaní. My bychom se ušlapali při snaze namamonit, co se dá. Asi nejlépe by dopadli Asiaté. Jsou zvyklí na disciplínu, takže by zřejmě lépe snášeli direktivy vedení a respektovali by potřebné pokyny prostě proto, že to považují za správné.
Největší problémy by měly vyspělé země, nejméně pak ti, kdo stále žijí s přírodou. Takže by paradoxně asi bez problémů přežily zdánlivě primitivní domorodé kmeny někde v Africe, Austrálii, či Jižní Americe, a my bychom se k nim jezdili učit, jak vlastně přežít bez elektřiny. Čím primitivnější podmínky, tím méně jsou náchylné na škody a změny v technologii. Když něco k životu nepotřebuji, nemůže mě neexistence téhož nijak ohrozit. Naopak, když se na něčem stanu bytostně závislý, ohrožuje mně jakékoliv poškození dané věci, a její totální destrukce pro mě může mít dokonce fatální důsledky. Když se tak nad tím zamýšlím, zjišťuji, že elektřina a elektronika, jsou vlastně velmi návykové drogy, jejichž kolaps by znamenal velmi vážné důsledky pro podstatnou část lidské populace. Skoro se mi chceš napsat, že by pro nás blackout znamenal něco podobného, čím byl pro dinosaury dopad meteoritu. Katastrofa s globálními důsledky.