Talentmania

7. února 2014 v 16:46 | najda |  Úvahy, věda a tak
7. 2. 2014
Téma týdne 31:

Snažím se nepodléhat davové hysterii. Nesleduji stupidní seriály a přihlouplé reality show. Vůbec mě nezajímá, jaké problémy řeší naše hvězdy ani ti, co jsou za hvězdy pouze vydáváni. Když začínají castingy na talentové šou, vždycky marně doufám, že mí drazí spoluobčané mají soudnost, a že se do talentové soutěže přihlásí jen ti, kdo skutečně talent mají. Vždycky se mýlím. Čím méně má někdo talentu, tím víc je přesvědčený o tom, že právě on je ten supertalent. Což ovšem neznamená, že by to platilo o všech přihlášených bez výjimky. Naopak.
Nezávidím porotě, když musí dlouhé hodiny poslouchat a sledovat seřazení šiky netalentovaných neumělů a vybírat mezi nimi pečlivě ukryté a zprvu velmi nenápadné talenty. Musí to být nápor na nervy a dobrý vkus, aby se z toho porotci nezbláznili dřív, než přijde na řadu první talent. Někdy to může trvat i několik hodin. Když pak sleduji tu a tam zcela náhodně nějaký ten sestřih z castingů, a sleduji přidělená čísla, upadám do depresí za porotce. Nevím to jistě, ale myslím, že ještě nikdo postoupivší neměl jednomístné číslo. Spíše bych řekl, že se ten první skrývá v lepším případě v první stovce.
Vždycky mě pobaví neodbytnost některých jedinců, kteří neodbytně objíždějí všechny castingy, a doufají, že alespoň jednou budou porotu tvořit hluší a slepí. Tím by se jejich šance na postup zvedla. Já však doufám, že se to nikdy nestane. Pro tuto skupinu neodbytných nadšenců byla stanovena kategorie - hvězdná pěchota. Někdy bych to nazval i hůř. Spousta těchto lidiček nejenomže postrádá hudební sluch, mnozí i hlas, smysl pro rytmus, vkus, ale především jim chybí soudnost. Normálnímu člověku když někdo řekne - nezlobte se, ale vy neumíte zpívat, nemáte sluch ani hlas, tak to akceptuje a víckrát už ho nikdo na castingu neuvidí. Bohužel některým lidem chybí všechno, jen ne sebevědomí. Díky tomu musí mnozí další upadnout do bezvědomí, což je pro ně v danou chvíli asi vysvobození. Ale to by asi o netalentech stačilo.
Bohu díky, že se mezi těmi tisícovkami optimistů najde pár desítek těch, kteří mají sluch. Alespoň to. Pak tam u pár jedinců objevíte i hlas, což už je bonus, který by jim měl zajistit postup mezi těch pár, kteří se poperou o svá místa na slunci. V každé soutěži jsem slyšel a viděl vždy několik lidí, kteří mě opravdu zaujali. Bohužel se někteří moc daleko nedostali, což nesnižuje jejich kvality. Měli třeba vynikající hlas, mimořádný sluch, ale image byl proti nim. Dnešní showbyznys kromě talentu, sluchu a hlasu vyžaduje bohužel i postavu manekýny, nebo manekýna, případně pořádného drsňáka. Pokud někdo vypadá jak Jenda ze vsi, asi nikoho nezaujme, i kdyby měl hlas jako Carreras. U dívek to platí dvojnásob. Diváci odpustí manekýně i drobné ústřelky v projevu, pokud je to sexbomba hodná předních stránek magazínů.
I teď však musím ocenit, že v mnoha talentových soutěžích nakonec skutečně vyhrají ti, kdo kromě pěkného zjevu umějí ještě něco navíc. Hodně toho zvládnou maskéři a kadeřníci, kostyméři a další lidé, které není vidět. Spoustu se toho musí finalisté naučit. Je to dřina, než během pár týdnů zvládnou to, co se jiní učí řadu let. Něž zvládnou pohyb po jevišti, mimiku, kontakt s publikem a spoustu dalších dovedností.
Vůbec jim to nezávidím. Já bych asi zkolaboval tak po dvou dnech. Už na takové stresy nemám věk a žaludek. Ale v jejich věku, neboť jsou většinou všichni mladí, bych to asi taky risknul. Dost možná bych se zařadil někam do skupiny těch, co sice byli v první fázi vyvoleni, ale následně byli odejiti, neboť se tam objevilo dostatečné množství lepších. Vím to jistě, protože jsem to jednou zkusil. Talentové soutěže byly i za socialismu. Jenom to nebyl takový mediální šrumec. V každém městě se pořádaly tu a tam castingy na soutěže mladých talentů. Jedné jsem se zúčastnil. Dostal jsem se do skupiny těch, kteří následně absolvovali přípravu na finálový koncert. Učili jsme se společnou píseň, která byla mimochodem děsná. Řekl bych, že jsem ji od té doby nikde neslyšel. Nakonec mě vyřadili, protože jsem nesplňoval potřebná kritéria. Vybrali mě prý především proto, že měli málo kluků. Alespoň jednou v životě mi bylo to, že jsem kluk k něčemu dobré.
Pak jsem zkoušel i přehrávky a dokonce jsem jednou zapíval v klubu. Ale zpívejte něco mladým, kteří přišli na diskotéku a těší se na Michala Davida, byť pouštěného jenom z desky. Tomu nemůžete s kytarou a pár písničkami konkurovat. Zaujmout publikum, které přišlo cíleně na úplně jiný žánr, není nic jednoduchého. To si vyzkoušelo i mnoho dalších. Jednou publikum vypískalo předkapelu Kabátů, prostě proto, že byla příšerná. Nekoordinovaný řev zpěváka do nekoordinovaného řevu kytar, nic víc si z té produkce nepamatuju.
Od té doby předvádím svůj talent tak někde u táboráku, nebo v kruhu rodiny, i když jsem se od těch dob trochu zlepšil. Snad se jednou poštěstí. Zatím držím tu a tam palce svým favoritům v talentových soutěžích, i když nesleduji zdaleka všechny. Dost často se podívám na finále a tím to skončí. V první superstar jsem fandil Anetě, a ona vyhrála. Vloni jsem měl tajný trumf - Sabinu, a taky vyhrála. A to ji chtěli porotci vyřadit před branami finále. To jen svědčí o tom, že to porota nemá lehké. Ale přesto mě tentokrát zklamali. Do finále poslali minimálně dva soutěžící, kteří byli horší než ti, které vyřadili, a vyřadili minimálně jednoho, který byl lepší než řada finalistů. Pokud někdo odzpívá duet, který v originále zpívají Barbara Streisand a Celine Dion, a odzpívá ho tak, že by se za to nemuseli stydět ani profesionálky zpívající originál, a přesto nepostoupí, přijde mi to přinejmenším líto.
Pro eventuální účastníky dalších soutěží mám několik dobře míněných rad. Pokud vám učitel zpěvu řekne, že nemáte hudební sluch, tak ho pravděpodobně opravdu nemáte. Není to tím, že je učitel debil, ale tím, že jsou prostě jedinci, kteří sluch nemají. Věřte těm, co vám to říkají, a do podobných soutěží se nehlaste. Než být generálem hvězdné pěchoty, to budu raději okupovat křeslo před televizí. Pokud už to chcete někde zkusit, podrážděte jiné múzy, zkuste třeba herectví, nebo psaní. Pokud si ale nedáte říct, a přesto se přihlásíte, vyhněte se repertoáru přítomných porotců. Oni totiž vědí, jak to má být správně, takže vaše snažení spíše neocení. Především Palo Habera je na to celkem citlivý, když mu někdo przní jeho tvorbu. Lucku Bílou taky asi neoslníte, když se pokusíte zazpívat její part, protože to by nezvládla spousta profesionálních zpěvaček, natož většina začátečníků. I když uznávám, že jsou i výjimky. Pominu Paula Pottse a jemu podobné. I u nás jsem zaregistroval řadu talentů, kteří by to dali, po troše tréninku. Třeba právě Sabinu Křovákovou si v duetu s Luckou dokážu představit celkem živě.
No a hlavně se nesnažte zazpívat mermomocí něco cizího, když tomu jazyku vůbec nerozumíte a třeba ho neumíte ani vyslovit. Zůstaňte doma, použijte domácí zásoby. Pěkných písní máme v našich luzích a hájích hodně, až mě to někdy překvapuje, kolik je tady nakonec skutečně talentovaných lidí. Je to skoro taková přirozená talentmánie.
Já vím, že to nebylo výhradně o jednom pořadu, ale nezáleží na tom, který pořad to je, v principu mají všechny stejný cíl. Najít nové talenty. I když v nich zrovna nezpívá celá rodina, příležitost pro talenty to určitě je.
Hodně štěstí, sebeúcty a sebekritiky.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama