Halloween

13. února 2014 v 16:50 | najda |  Úvahy, věda a tak
13. 2. 2014

Téma týdne 35:

Už delší dobu marně přemýšlím, co k tématu Halloween napsat. Ne, že bych nevěděl, co to je. Nepatří to k tématům, která bych si musel vyhledávat na netu. Ale jen tak pro inspiraci jsem si přece jenom některé informace ověřil. Tedy především tu, že je to svátek slavený v období našich dušiček, ale téměř výhradně v anglicky mluvících zemích. Název je zkrácením anglické verze názvu - svátek všech svatých. K nám se z tohoto svátku dostaly především vydlabané dýně do podoby různých obličejů, uvnitř nichž hoří svíčka. Pro noční hodiny je to zajímavá dekorace, byť trochu děsivá.
Většina z nás kromě těchto dýní, přesto zůstává u tradiční oslavy dušiček. Nemusíme nutně podléhat všemu, co je sem importováno zvenčí, potažmo z Ameriky. Máme svoje krásné tradice a netřeba je opouštět. My si to blbnutí vynahradíme o Masopustu. Tento svátek snad svým projevem připomíná Halloweenové řádění asi nejvíce. Což mi navozuje určitou možnost, že se tímto svátkem možná Halloween nakonec inspiroval. Nebylo to v historii asi nic neobvyklého, když jedna kultura převzala od druhé nějaké zvyky, nebo nápady a přetvořila si je po svém. Nakonec to pro jakoukoliv kulturu může být i přínosné a rozvíjející, když se inspiruje zvyky svých sousedů.
V historii se u nás držela řada dalších zvyků, které se mnohdy postupně vytratily. Alespoň v některých oblastech. V jiných se i tyto zvyky dodržují dodnes. Třeba u nás máme posvícení v polovině října. Není kolem toho moc povyku. Řadu kdysi běžných tradic jsme už vypustili, takže nám zbylo jenom chození po vsi a večerní zábava. Žádné kroje, žádné předávání klíčů, žádní koně, žádné stavění máje, ani alegorické vozy. Na jiných místech zase toto všechno dodržují, včetně krojované zábavy. Problém je, že v řadě lokalit se krojová tradice dodržuje, v jiných zanikla. Zanikla zpravidla proto, že zde nezůstalo prakticky žádné původní obyvatelstvo, které by tradice udrželo. Je to problém řady obcí z bývalých Sudet, kde do konce války byla většina obyvatel německé národnosti, a po válce tam zbylo několik málo místních Čechů, kteří stejně nakonec přesídlili jinam. Ti, co sem přišli nově, o původních tradicích nevěděli nic, a tak se během let pokoušeli oživit alespoň to málo, co zjistili od pamětníků a z kronik.
Pokoušeli jsme se třeba obnovit tradici Velikonoční zábavy. Dlouho nám to nevydrželo. Po několika letech jsme s tím přestali, neboť nakonec nepřišli ani členové spolku, natož někdo další. Při posledním pokusu byla dokonce kapela s obsluhou restaurace v přesile nad účastníky. Stejně dopadl i konkurenční spolek, který se pokusil obnovit tradici Masopustu. Rej masek po vsi probíhal každoročně. Dětský maškarní bál je rovněž dlouhodobě úspěšný, ale večerní zábava se řadu let nekonala pro malý zájem. Pak ji opět po letech vyzkoušeli. Dopadla vcelku dobře. Ovšem v dalším roce se návštěvnost dostala tam, kde byla předtím, takže na zábavu nebyl potřeba velký sál, ale stačil malý salonek.
Udržovat tradice není žádný med. Především ty, kde si lidé musí tu a tam něco zaplatit. Pokud jim však nabídnete akci, kde mají vše zdarma, tak návštěvnost překoná představy a kapacity zvoleného sálu. Moc se lidem nedivím. V době, kdy jim jsou peníze z kapes vytrvale vysávány státním aparátem, se jim nechce vynakládat další prostředky na podporu nějakých místních spolků, byť se snaží. To si raději zajedou na dovolenou, nebo si koupí něco užitečného do domácnosti.
Řešením asi bude, dávkovat lidem tradice jako šafrán. Možná budeme mít úspěch s tím, když se některé akce budou pořádat s větším časovým odstupem. Třeba Masopustní merenda jednou za čtyři roky. Lidé nebudou přesyceni, a ve větších rozestupech jsou snáze schopni podobné akce vstřebat.
Problém pořadatelů je i v tom, že se kolem zajišťování akcí motají stále jedni a titíž pořadatelé, protože ostatní nemají zájem se na čemkoliv podílet, přestože jsou členy pořádajícího spolku. Nakonec nejenže se na pořádání nepodílejí, nakonec na akci ani nepřijdou. Někteří s výmluvou, že oni hlasovali proti jejímu pořádání, tak proč by na ni chodili. Když se pak podíváte na staré fotky z dob dávno minulých zjistíte, že se jich vždy účastnili občané napříč věkovým spektrem. V sále byly staré babičky a dědové, jejich děti, vnuci i pravnuci. Zpravidla se tam sešla celá vesnice, bez ohledu na věk, národnost a vyznání. Je pravdou, že často spory dochucené alkoholem končili vybílením hospody, ale to patřilo tak nějak ke koloritu takovýchto akcí.
Dnes se v sále sejde partička štamgastů, k nim se přidá pár pořadatelů, přizvou si k tomu svoje protějšky a pár kamarádů. Prakticky 70% lidí ze vsi nepřijde.
Nejkrásnější akce jsou ty, které vzniknou spontánně. Halloween asi patří mezi takovéto akce. Koneckonců i my stejně všichni jdeme na dušičky rozžnout svíčky na hroby svých předků, příbuzných a známých. Všichni si kupujeme vánoční stromek a slavíme Vánoce. Všichni kupujeme dětem něco dobrého k Mikuláši nebo na Velikonoce. Všichni slavíme Silvestra. To jsou ale hromadné svátky, byť jsou tradiční. I když si pokaždé říkáme, že to letos nebudeme přehánět, nakonec nám to nedá, a snažíme se si tyto svátky opět užít a mít radost z toho, že naši blízcí mají radost.
Bohužel se to nedá říct o regionálních tradicích. Fungují tam, kde je dostatek nadšenců ochotných je udržovat, ať to stojí, co to stojí. Jinde už prakticky žádné nejsou, neboť nadšenců není nikdy dost a někde jich není ani málo. Vždycky narážíme na nechuť, pesimismus, lenost, odevzdanost a rezignovanost. Proč to vlastně dělat, když tam stejně nikdo nepřijde. Ale mám přece jenom optimistickou informaci na závěr. Tu a tam se zadaří nastartovat nějakou novou tradici a ona zabere a zafunguje. Třeba u nás se již několik let pořádá přechod lávky přes rybník, a stále je návštěvníků dost. Možná, že je to dáno i tím, že se koná v létě, kdy je přece jenom okurková sezona. Možná na to má vliv fakt, že akci finančně podporuje obec. Což je ovšem dobře. Kdo jiný by měl podpořit aktivitu občanů, než právě obecní úřad. Kam jinam by se měli pořadatelé o pomoc a podporu, než k obecním zastupitelům. Jen tak se nám podaří tradice udržet při životě, staré tradice křícit a nové zakládat.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama