Červenec 2013

O hovně – oblíbené téma

24. července 2013 v 18:36 | najda |  Moudra a srandy
Již delší dobu zjišťuji, jaké jsou zajímavé paralely mezi železnicí a trávicím traktem. Předně vždy to, co do procesu vchází je krásné, barevné a voňavé. Když to pak proces opouští, je to barvy neurčité, vypadá a voní to nevábně.

Osobně mohu i některé projevy trávení přirovnat k vlakovému provozu. Především jde o houkání vlaku, a tlakovou vlnu, která provází soupravu při výjezdu z tunelu. Houkání je neklamnou známkou blížící se soupravy. Kdo byl někdy v metru, nemohl průvan, který před sebou tlačí souprava, přehlédnout. U stejných projevů trávení je to podobné. Byť uznávám, vlaky metra před příjezdem do stanice netroubí. Asi bychom tam ohluchli. Ale pokud budete na normální trati, bude vlak při vjezdu i při výjezdu z tunelu houkat, a tlakovou vlnu, především na jednokolejce, ucítíte taky.

Někdy je potřeba vlak zastavit. Dobře víme, že čím pomalejší vlak, tím lépe se zastavuje. Takže courák v pohodě zastavíte na semaforu a v klidu vyhledáte nejbližší nádraží. Když se blíží pendolino, máte už popravdě pot na čele, ale dá se to stihnout. Nejhorší je, když se přiřítí TGV, nebo Hikari. To pomůžou jenom pevné zábrany, a i tak vlak vykolejí, což způsobí v blízkém okolí nemalou paseku. Dokonce bude některé vybavení tratě i nádraží doslova a do písmene na odpis.

Poradil bych, abyste houkání vlaku v poslední zatáčce nepodceňovali. Některé vlaky se sice tváří jako couráky, ale klamou tělem. Jednou velice rychle. A když selže zabezpečovací zařízení, nepomůže vám už ani blízkost nádraží. Mnohokrát v životě jsem to měl na nádraží jenom nějakých 500 metrů, a po cestě jsem musel několikrát stahovat závory a přesměrovávat dopravu.

V souvislosti s tím musím zmínit ještě variantu, kdy sedíte v kupé, a zjistíte, že tam nejsou jízdenky. Vlak vjede do zastávky a vy tam sedíte a řešíte nepříjemný hlavolam. Jenom to proboha neřešte jako ten policista, kterému kolega poradil, aby použil stokorunu. On se vrátil z venkovního nádraží, celý od vlaku a konstatoval, že měl jenom drobné.

No zachovejte se v dané chvíli, jak uznáte sami za vhodné, protože mně nápadní krajně nouzové situace - použít vlastní textil, nebo deset prstů, případně to risknout bez lístku, což mě osobně není moc příjemné. Já jsem to v jednom případě vyřešil tak, že jsem zavolal telefonem kamarádovi a ten mi potřebný materiál dovezl z auta, které stálo na opačném konci staveniště. To by se dalo použít kdekoliv, pokud je tam signál nějakého mobilního operátora. Nebo můžete obtěžovat nějakého jiného hosta na nádraží, třeba se nad vámi slituje a pomůže. Hlavně doporučuji, pokud budete telefonovat, abyste vzali v potaz, že opačné pohlaví na vaše nádraží nemá povolen vstup.

Tak si alespoň přečtěte noviny, nebo surfujte po netu v mobilu. Popravdě - pokud jsou na nádraží noviny, máte vlastně vyhráno. Internet v mobilu vám v danou chvíli pomůže nepoměrně méně, ale alespoň vám ukrátí chvíli čekání.