Březen 2012

Teorie TEORIE

13. března 2012 v 21:22 | najda |  Bůh a jiné záhady

13. března 2012 21:00



Ve vědě běžně platí, že každá nová teorie potvrdí jiné teorie, a s jinými je naopak v přímém rozporu. Principem vědy by však nemělo být nutné popírání jiných teorií. To zpravidla vychází z vědeckého egoismu, který velí jednomu vědci, aby udělal vše proto, aby vyvrátil teorie jiného vědce. Přitom mezi všemi teoriemi platí něco, čemu se dá říkat dialektická jednota protikladů. V zásadě každá nová teorie de facto potvrzuje i platnost teorií, které jsou s ní v přímém rozporu. Vědci by se měli spíše snažit vyřknout podmínky, za kterých by mohli platit i zdánlivě odlišné teorie. Respektive přijít s teorií, která spojí i dosud opozitní teorie a předpoklady.

V jednom ze svých dřívějších článků jsem se zabýval tím, zda může platit zároveň teorie Biblická a Darwinova. Jsem toho názoru, že přesto, že to vypadá nepravděpodobně, platí obě tyto teorie současně, z čehož vyplývá, že spor jejich přívrženců je zbytečný. Podle mě je docela dobře možné, že vývoj života ve Vesmíru probíhal evolučně. Minimálně na jednom místě určitě. Po dosažení jistého stupně vývoje, však začal zasahovat do vývoje života kolem sebe, třeba i na jiných planetách, a revolučně do něj zasahoval. To by odpovídalo Biblické teorii. Nehledě na to, že i Bible v knize Genesis jasně uvádí i zkrácenou verzi evolučního vývoje od vzniku vesmíru po stvoření člověka.

Nakonec příkladů platnosti obou teorií jsme svědky dnes a denně. Z evolučního hlediska se člověk narodí a po určitém čase umírá. A to buď na následky stárnutí organismu, nebo vlivem různých nemocí, případně následkem náhlých událostí (nehody, války, násilnosti). Z evolučního hlediska je to normální. Nicméně naše civilizace je už tak daleko, že dokáže pomocí revolučních lékařských postupů tento proces zvrátit, a lidský život prodloužit. Tím, že dokážeme udržet při životě děti, které by za normálních okolností nepřežili, vyléčit nemoci, které bývaly smrtelné a minimalizovat následky invazivních poranění, vlastně měníme revolučně původně čistě evoluční vývoj života.

Totéž se mohlo stát i v historii lidstva. Evoluční vývoj na Zemi mohl být narušen příchodem inteligentního života zvenčí, a tak revolučně posunut na vyšší úroveň. Stejně tak mohla být příčinou této revoluční změny i jiná událost, třeba vliv kosmické záření, který by způsobil genetické mutace tvorů, kteří již na planetě existovali. K tomu mohlo dojít i několikrát v poznané historii života. I příroda dokáže zřejmě svoje omyly napravovat. Není proto vyloučeno, že řada tvorů zobrazených na různých místech země různými civilizacemi, skutečně na Zemi žila. Ale byla následně odsouzena k vyhynutí, jako nepovedený pokus.

Úkolem vědy by tedy nemělo být popírání zdánlivě nesmyslných teorií, ale zkoumání, za jakých podmínek by mohly být pravdivé, a zda existuje teorie, která je spojením řady dalších teorií v jednu, která dá smysl řadě doposud nevysvětlených faktů, artefaktů a poznatků.

Noemova archa

9. března 2012 v 23:42 | najda |  Bůh a jiné záhady

9. 3. 2012 21:30 - 23:35



Když jsem sledoval v televizi některé dokumenty o Noemově arše, a poté přečetl několik knih, trochu popřemýšlel a pospojoval informace, napadlo mě, že některé věci mohli být i trochu jinak.

Především si připomeňme základní údaje. O velké potopě se nepíše pouze v Bibli, ale i v dalších písemných zprávách z různých koutů světa a různých civilizací. Je zřejmé, že k nějaké katastrofě dojít muselo, pokud se o ní zmiňuje tolik na sobě nezávislých zdrojů. Musela to být nezvyklá katastrofa, když stála za zmínku jejím účastníkům a za následné předávání dalším generacím. O jejím původu a pravdivosti se sice vědci stále přou, ale je potřeba vzít v potaz, že podobných katastrof je historie země plná. A mnohé z nich byly možná ještě mnohem dramatičtější a horší. Že by k něčemu podobnému mohlo dojít, a to v globálním měřítku, mi přijde velice pravděpodobné. A všechny prameny poukazují na to, že se jednalo o jednu a tutéž událost, která postihla ve stejné době různá území na různých koncích světa. Samozřejmě, že to vědci a klimatologové zpochybňují, ale stačila pouhá shoda nepříznivých okolností, aby k této katastrofě mohlo dojít. Například prudké oteplení klimatu, které by mělo za následek tání ledovců na celé planetě. Už to samo o sobě by znamenalo velký problém, pokud jde o zvýšení hladiny moře, nehledě na to, že by zřejmě došlo i k častějším a prudším dešťům a bouřím, což by mělo za následek vzedmutí hladin řek a následné katastrofální záplavy. Pokud by se k tomu přidala i častější zemětřesení a posun pevninských desek, což se vzhledem k odlehčení desek po odtání ledovců dá předpokládat, mohlo by to přinést navíc další fenomén, a to obří vlny tsunami. Pokud by se sešly všechny tři tyto eventuality, mohlo to znamenat globální problém, především v nížinných oblastech.

Zajímavé je, že všechny tyto zdroje rovněž hovoří i o vybrání určité skupiny lidí k záchraně, o předání plánů ke stavbě lodi - archy, jakož i plán na záchranu určitých živočišných i rostlinných druhů. I to poukazuje na to, že tato událost byla zjevně mnohem více skutečná, než si vědci chtějí připustit. Proč jinak by se zmínky z různých konců světa a různých kultur, které se navíc vzájemně ani nemuseli znát, shodovali v tolika jednotlivých detailech?

To, že byli tito lidé včas varováni, může znamenat, že je naše planeta dlouhodobě monitorována odněkud zvenčí. Je dost možné, že se jedná skutečně o inteligentní civilizaci, která se snaží lidem spíše pomáhat, než škodit, a která má zřejmě i potřebné znalosti, pokud jde o předpovídání počasí a možných následků klimatických změn. I my si dnes umíme některé důsledky snadno představit a vyhodnotit.

Vždy je v dokumentech zmínka o tom, že vyvolená skupina dostala přesné plány ke stavbě plavidla, které nastávající katastrofu přečká, a do kterého bude možno umístit větší množství zvířat, rostlin a dalšího materiálu potřebného k obnovení života a civilizace. I dnes, pokud máme k dispozici plán k postavení čehokoliv, dokážeme to postavit. Proč by to při použití dostupných materiálů a nářadí nedovedli tenkrát? Nemluvě o tom, že mohli mít dočasně k dispozici i nástroje a materiály, které by jim práci ulehčily.

Nabízí se i kacířská možnost, že kromě návodu na stavbu archy, mohli tito lidé dostat i návod na stavbu organismu ze zachráněné DNA. Což by znamenalo, že by archa nemusela být ani tak veliká. Sám ovšem musím uznat, že je to málo pravděpodobné, neboť tito lidé nemuseli mít ani potřebné znalosti, ani vybavení, aby dokázali tyto informace použít. Postavit nový organismus, byť máte jeho základní stavební kameny, je i dnes trochu problém, a to o tomto problému již vcelku hodně víme.

Spíše mě napadla jiná myšlenka. Tedy za prvé. Nikdo z těchto vyvolených lidí nemusel zachraňovat vše živé. Jednalo se zjevně o záchranu druhů žijících v nížinách a přímo ohrožených povodní. Zachraňovat ryby, je nesmysl, stejně tak není třeba zachraňovat většinu ptáků. Ti mají šanci uletět a najít si útočiště ve vyšších oblastech. Vodní ptáci pak nejsou velkou vodou nijak vážně ohroženi. Stejně tak lze vypustit i většinu živočichů spojených úzce s vodním prostředím. Nebylo třeba zachraňovat ani zvířata žijící ve výše položených oblastech, které povodeň zasáhla jen okrajově, nebo tam prostě jenom hodně pršelo.

Za druhé, nikde se nepíše o tom, že by zachránci museli nutně brát dospělé kusy. Pokud tedy připustíme, že pro záchranu druhu stačí pár, pak to v této fázi ani nemusí být pár dospělý. Rozmnožování je věc pudová a naloděním mláďat by se zjevně ušetřila spousta místa, potravy a snížila by se tak celková zátěž plavidla, a zvýšila jeho kapacita. Je přece rozdíl, jestli naložíte dva dospělé slony, nebo dvě sloní mláďata. Navíc mláďata si navzájem, i přes druhovou rozdílnost, nejsou tolik nebezpečná, jako dospělí jedinci.

Přijde mi to jako velmi logické vysvětlení, jak se mohlo na archu dostat maximum ohrožených druhů, při minimálním prostoru a nárocích na zabezpečení. Lidí se muselo vždy zachránit trochu víc, protože někdo musí o zvířata pečovat, a navíc jsou lidé mnohem náchylnější ke genetické degeneraci, než ostatní druhy. Přece jenom jsme mnohem více teritoriálně zaměřeni, omezeni hranicemi a lokalitami, kde žijeme, než zvířata, která hranice nerespektují a migrují bez problémů i na velké vzdálenosti.

Celá věc, kolem Noema a jeho archy, jakož i dalších vyvolených z jiných pramenů, mi přijde dosti pravděpodobná. I dnes by jenom některá z výše popsaných katastrof dokázala vymazat z povrchu světa celá území. Uvažme jenom, jaký vliv by mělo vzedmutí mořské hladiny na nížinné oblasti v Evropě, nebo i v Americe. Co by mohly způsobit prudké deště v širokých údolích řek. Stačí si vzpomenout na záplavy v posledních desetiletích, které postihly naši republiku, nebo se podívat, co se děje při záplavách v Asii a jinde. Jakou spoušť za sebou nechávají hurikány v Americe. Co způsobí relativně malá zemětřesení v Japonsku, nebo jinde na světě. Jakou spoušť za sebou zanechá tsunami. Zkusme si jenom teoreticky představit, co by se stalo, kdyby se tyto události odehrály v krátkém časovém období po sobě, nebo dokonce skoro naráz, a jaké by to mohlo mít následky právě pro nížinné oblasti kolem pobřeží, na okolí vodních toků a podobně. Když to vše dáme dohromady a připočítáme k tomu možnost poškození námi postavených vodních děl, pak musíme připustit, že by se jednalo o katastrofu, která by si jistě zasloužila zápis do historických pramenů. A to zápis takový, aby byl na první pohled zřejmý a patrný i po řadě generací.