Září 2009

Projev zástupce ÚV ČSTV při otevírání nového fotbalového stadionu – 2.5.1984

30. září 2009 v 22:39 | najda |  Autorská próza
Soudruzi a soudružky, drazí sportovní a zvláště fotbaloví fanoušci.
Sešli jsme se zde, abychom slavnostně otevřeli náš nový fotbalový stadion zahájili jeho provoz. Mým úkolem je vás zde, na tomto místě, přivítat a sdělit vám důležité podrobnosti, o kterých byste se měli jako budoucí návštěvníci tohoto stadionu dozvědět.
To bylo tedy na úvod, nyní mi dovolte, abych zde přivítal zástupce naší organizace ČSTV vedené jejich předsedou, dále pak delegaci sportovců ze socialistických zemí a fotbalové mužstvo, kterému bude tento stadion mateřským a které zde za několik málo chvil zahájí první utkání proti výběru fotbalových klubů socialistických států.
Doufejme, že nové prostředí pomůže našim fotbalistům k větší koncentraci při zápasech ligových,ale i mezinárodních. Výborné podmínky zde budou mít i naši fotbaloví benjamínci z družstev žáků a dorostu. Věřme tedy, že z nich vyrostou budoucí opory našeho fotbalového ligového mužstva i reprezentace.
Mám vás zde ve stručnosti seznámit s minulostí tohoto stadionu, s problémy, které byly i nebyly překonány, se starostmi i radostmi, které stavba tohoto sportovního stánku přinesla.
Nápad postavit na tomto (či jiném) místě fotbalový stadion se poprvé objevil v roce 1950, kdy jeden náš, dnes již zesnulý, fanda a člen fotbalového svazu podal návrh a rozpracoval plán na jeho výstavbu. Na realizaci se začalo okamžitě horečně pracovat, a tak mohla bát stavba před čtrnácti lety v roce 1970 slavnostně zahájena.
Bylo ovšem nutno celý návrh přepracovat, protože do něj hlodl zub času a myši. Z původní koncepce areálu s několika tělocvičnami a sály zůstal jenom tento fotbalový stadion s kapacitou 5000 míst, plus hráči a střídačky. Původně měl být celý krytý, ale plechová střešní krytina za ta léta nedopatřením zrezivěla. Tak se stalo, že byla pokryta jen část hlavní tribuny. Mělo se zde též všude sedět, ale pár nenechavců si vypůjčilo několik sedadel. Proto byla větší část stadionu přebudována na stání, což si ovšem vyžádalo další finanční ztráty. Bohužel žádný finanční nález nebyl při stavbě základů objeven a tak se objevily další nemalé částky na kontě ztrát. Šatny měly být původně pod tribunami, kde měla být i tělocvična, ale nakonec se zjistilo, že je tam málo místa, proto byly šatny postaveny vedle stadionu a připomínají spíše veřejné záchodky, se kterými si je bohužel mnozí kolemjdoucí pletou.
Nářadí na cvičení se naštěstí pod tribuny vešlo, takže se dá cvičit alespoň pod širým nebem. Vstupní brána měla být též původně zavíratelná, ale podnik, který dělal jednotlivé díly brány, se v propočtech nedopočítal a tak k sobě obě poloviny nepasovaly. Jedna byla malá a druhá se zase do svého místa nevešla.
Při výstavbě nám brigádnicky vypomáhali i sovětští, maďarští, polští a jiní sportovci. O jejich práci svědčí 19000 odpracovaných brigádnických hodin. Velmi oblíbené byly i brigády v akci Z, na nichž se podílelo celých 200 lidí, převážně důchodců. Odpracovali celkem 4000 hodin.
Jediným negativním jevem je, že máme u banky počítačem blíže nevyčíslený dluh.
Ale přesto vidíte, vážení přátelé, dnes náš nádherný stadion stojí. Bohužel pro nedostatek dalších financí a neochotu bank nebylo možno zakoupit travní semeno, sítě, dřevo na branky a žárovky do osvětlení, ale to vše našim socialistickým sportovcům nevadí. Budou sice muset zpočátku hrát na bahnitém, neodvodněném terénu, ze kterého tu a tam ční kousek desky, či kabel, a vystačit si se dvěma balvany místo tyček, ale to jsou zanedbatelné nedostatky. Podle plánu by měly být do konce tohoto století splaceny některé částky z dluhů a potom již bude opět dostatek financí na drobné úpravy stadionu, jako například nahrazení dřevěných pilonů betonovými, obezdění celého objektu, zasklení oken apod.
Nyní tedy, abych nezdržoval, prosím rozhodčího, aby zahájil první utkání. A vám, drazí přátelé, děkuji za pozornost a těším se na vaši brzkou návštěvu.

(Zde uvedu komentář profesora češtiny: "Nesplňuje zadání, nelze brát jako parodii (byla by moc laciná), vážně už vůbec ne. Za těch pár dobrých řádků - dostatečně." No popravdě jsem byl rád že se to obešlo bez dalších následků. Taky jsem mohl ukončit studium předčasně.)

Justice

29. září 2009 v 22:37 | najda |  Autorská poezie 1982-1986
Před justičním palácem
Ve státě
Stojí davy lidí
Na zemi to vypadá jak na mlatě
To i slepý vidí.

Je cítit slzný plyn
A policie pracuje
Dvacet druhů vín
Ve vzduchu poletuje

Nejdřív vyšel obhájce
V kabátě
A ty davy lidí
Se ptají co dělá žalobce
Zda se nestydí.

Jsou cítit rajčata
Není vidět omítka
Vevnitř jsou prasata
Plní si korýtka

Ptají se zač byl souzen
Jeden z nich
Ty davy lidí
odpověď praští o zem
skoro každým

policie sbírá
zásady rozsudku
porotce rajské sbírá
odkrývá omítku.

Byl prý odsouzen za pravdu
A to je hřích
Dav křičí
A ničí fasádu
Soudce, hned ho obvinění zbav
Nebo poznáš, co umí dav.

Náboženství jako věda

27. září 2009 v 22:34 | najda |  Bůh a jiné záhady
7.1.1989

Vznik náboženství byl nevyhnutným jevem. Zahrnovalo jako věda vše, co si lidé nedokázali vysvětlit, nebo co si vysvětlovali pomocí mudrosloví. Byl to tak trochu první vědecký spis a tak trochu mravní kodex. Byla a je v něm notná dávka filozofie. Jedná se totiž o nejjednodušší způsob, jak lidem přiblížit některé filozofické myšlenky, nebo nevysvětlené jevy. Stejně jako dítěti v podobném případě povídáme pohádku.
Všichni víme, že člověk nedokáže žít v nejistotě a tak prostý výmysl nadpřirozené síly jej vlastně uklidní, protože věc je pro tuto chvíli vyřešena. Další nejistota však nastane v okamžiku, kdy někdo přijde na to, že je to jinak. Co je teď pravda? Nadpřirozená síla? Nebo logické, i když složité (protože vědecké) vysvětlení? A v tomto bodě bylo náboženství dlouho brzdou. Dnes v době technického pokroku už si některé jevy tak moc nebereme a fakt jejich neznáma a nevysvětlitelnosti nás naopak vzrušuje.
V prvopočátku nebylo možno do tohoto vědeckého spisu objevy ve fyzice, chemii či matematice, protože nejenže nebyly ještě takto rozděleny, ale jejich znalost byla pro prostý lid zbytečná a ti kdo se těmito vědami zabývali, byli považováni za blázny a ulejváky. Tehdejší lidé nepotřebovali znát obsah čtverce nad přeponou, ani nepotřebovali znát teplotu tavení kovů. Dělali všechno zkusmo a nutno dodat i vcelku dobře. Až časem se zjistilo, že tyto vědy mohou být užitečné a tak s mírou jejich pronikání do obecného povědomí muselo se i náboženství přizpůsobovat. Šlo to těžko. Muselo se postupovat zlehka. Mnoha vědcům se to vymstilo. Byli totiž vědy, které byly lidem vzdálenější a ještě daleko méně potřebné, než jiné. V takových vědách se prosazoval pokrok jen těžko. Jakmile začaly vznikat samostatné vědy, ustoupilo náboženství jakožto málo přizpůsobivé pouze do sféry morální, mravní a částečně filozofické. Objasňování vzniku světa, nebo fyzikálních zákonů pomocí nadpřirozených sil se stávalo čím dál méně atraktivním a vědecky únosným. Dnes je možné brát náboženství jako nádhernou symboliku mravů. Nádherná podobenství snad pro všechny lidské neřesti i klady.
Postupem času ale vyvstala potřeba vysvětlit nějak kromě vývoje světa i vývoj společnosti. Dalo se sice použít náboženství, ovšem pouze jako dogma, jako prostředek vykořisťování, což byla vlastně filozofie určité třídy, nebo sekty a tudíž nikoli náboženství ve své pravé podobě. Bylo to vyzvedávání vlastních práv a cizích povinností nad svoje povinnosti a cizí práva.
Vysvětlení jevů ve společnosti přišlo v dílech Marxe, Engelse a Lenina. Je to vlastně náboženství na půdě společnosti a vztahů v ní. Zatímco ale náboženství bralo v potaz vztahy mezi lidmi, lidské vlastnosti, jejich morální a duševní svět, Marx-Leninismus vzal do své filozofie daleko širší pohled na vztah mezi lidmi, mezi vrstvami lidí, mezi třídami.
Zatímco tyto dvě filozofie jsou spolu s filozofií jako takovou na půdě duchovní, fyzickou stránku světa převzali pod svá křídla další vědy, jako třeba matematika, fyzika, chemie, astronomie a další. Každá z věd je vlastně náboženstvím ve své sféře, ve svém oboru.

Náboženství

26. září 2009 v 22:33 | najda |  Bůh a jiné záhady
30.12.1988

Chtěl bych znázornit, že není faktický vnitřní rozdíl mezi jednotlivými druhy náboženství, ale že jde pouze o rozdíl v pojmech a prostředcích. Tento rozdíl existuje proto, že se jednotlivá náboženství od určitého okamžiku vyvíjela nezávisle na sobě (ve své čisté podobě) a to v době, kdy jeden národ o existenci druhého většinou nevěděl. Náboženství se rovněž do značné míry musela přizpůsobit mentalitě a prostředí toho kterého národa.
Lidé si kdysi lámali hlavu, v co vlastně věřit. Čím vysvětlit některé děje. A protože lidská fantazie je nesmírná, vznikly různé teorie, včetně náboženství. V tomto momentě bylo náboženství vlastně vědeckým světovým názorem. Ano, na tehdejší dobu to byl názor vědecký. Ale zároveň bylo i jakousi vůdčí ideou. Jakousi objektivní, po věky vznikající pravdou, kterou tehdy lidé uznávali.
Základní otázka - v co věřit, se vyvíjela. Člověk mohl věřit sám v sebe. Ale byly situace, kdy tato víra selhávala, chtěla objektivnější posouzení. Pak tedy věřit v druhou osobu - v přítele, v lásku. I zde však stačilo menší zaškobrtnutí a vše se změnilo v nepřátelství a nenávist. Úvaha tedy musí pokročit dále - co věřit ve skupinu lidí. Tím vlastně vznikaly sekty, rodinné klany, strany a organizace. Každá však měla (a má) svou realitu, své názory, což by v konečném efektu vedlo (a vede) k nekontrolovatelnému rozvoji rivality a nakonec i k fyzickému násilí. Všechny tyto víry si totiž vybírají jakýsi objekt závislý na lidech. Takže nakonec muselo vzniknout náboženství, jako objekt nade všemi, které shrnovalo tehdejší vědění, známé a obecně uznávané pravdy, moudra a podobně, kterým se chtě nechtě musel podřídit každý. Náboženství vlastně vycházelo z tehdejší úrovně poznání, chceme-li - vědy. Z poznatků do té doby známých, které se v podivné jednotě kloubily s věcmi považovanými za nadpřirozené, které si lidé nedokázali racionálně vysvětlit.
Podle stupně vývoje společnosti, morálních zásad a dosažených poznatků se náboženství vyvíjelo. Jak se říká - jiný kraj, jiný mrav. Ale reálná, racionální podstata je stále ta samá, ať jde o křesťany, jezuity, mohamedány, muslimy, jehovisty, buddhisty či jiné. Byla to nemožnost vysvětlit některé věci, jelikož neexistoval dostatek vědomostí pro jejich pochopení. Byla to snaha zdůvodnit známé pravdy, klasifikovat je a zobecnit prostřednictvím činů a výroků svatých. Byla to snaha vytvořit objektivní pravdu předanou třetí nezávislou osobou - Bohem, která byla schopna pomoci lidem svým obsahem a univerzálností použití. Vždyť obsah a struktura náboženství je ve všech případech vlastně tatáž.
To že došlo k rozštěpení některých náboženství na tzv. sekty tkví v tom, že lidé nevěřili objektivní realitě náboženství, ale věřili tomu, kdo ji hlásal, a kdo si ji v konečném efektu překrucoval a upravoval k obrazu svému.
Nešlo tedy v prvopočátku o víru či nevíru v náboženství, ale o demagogii tzv. proroka, což se v podobném světle objevuje i v novodobé historii - například u Hitlera, Lenina či Stalina. Nešlo ani tak o nádhernou víru a ideály, ale spíše o sugesci a demagogii jedince. Není proto dobře, když věřící vyjde z kostela a řekne si - ten náš pan farář dneska pěkně mluvil. To totiž není ztotožnění s vírou jako takovou, ale s tím, kdo tuto víru vykládá. Vyjde-li však věřící z kostela a řekne - pěkně je v tom písmu psáno, já z vlastní zkušenosti vím…. Pak tento člověk pochopil.
Sektářství je nedobré i dobré. Něco bere add absurdum, něco zavrhuje. A najde-li se více lidí, kteří nevěří na ty tzv. proroky jež tuto víru hlásají, ale kteří se zaobírají vírou jako takovou, musejí tito lidé brzy přijít na to, co je v té či oné víře vynecháno a co je dotaženo. Co je v ní dobré a co špatné, což by v konečném efektu mělo vést k jejich návratu k původní víře. To chce ovšem samostatné myšlení lidí a přítomnost Božího ducha v každém z nich. Neuvědomí-li si tito lidé tyto základní morální pravdy, základní moudra platná již věky, nemohou ani odhalit, v čem je špatná současná víra - politika. Nebudou-li studovat originály děl, (například Marxe a Engelse) a srovnávat je s tím, co z nich udělali dnešní rádoby vědci a rádoby filozofové, co si z nich nakonec politika přivlastnila a co z nich vynechala, nemohou nikdy přijít na to, že jde vlastně znovu jen o již zmíněné sektářství. Všichni ti "vůdcové" si z víry, filozofie apod. berou jen to, co se jim hodí, a co se jim nehodí, to vynechají a tvrdí buď, že to nikdy neexistovalo, nebo že to byly chybné teorie. Každá sektářská politika na tomto přístupu nakonec "shoří".

Hodnoťte pánové …

25. září 2009 v 22:32 | najda |  Autorská poezie 1987 - 1989

Hodnoťte pánové mravy
Zaměřte se však do svých řad
Umyjte si navzájem hlavy
Vždyť - co si budeme povídat!

Špína se vám zažrala pod kůži
Je cítit zápach z vašich slov
Zneužít, zničit a využít
A plivat na vlast a na domov.

Ctihodná slova, co zástěrka
Přátelství jeť synonymem strachu
A světlem lásky - baterka
Anebo svíce udušená v prachu.

Starci v smrtelné křeči nad hrobem
Snaží se obohatit syny
Každý je na neprávo nazloben
A tvář svou schoval za zločiny

Už přichází čas
Už soudce bere tužku
Aby podtrhl účet osudu
Duši svou spas
Spas Lež - tu svoji družku
Dřív než budeš míti ostudu.

Páprdo, kam jsi dal naše peníze?
Tvé tučné konto ve Švýcarské bance
Je snad jen částí provize
Za to, že byla by tu šance…

Vše se dá zaplatit penězi
Někomu smetanu a jinému jen drobné
I z poražených budou jednou vítězi
A pravda váš pytel se lží protne

Pak se těšte rudí Ďábli
Jež říkáte si soudruzi
Už vaše hlasy vrásky stáří stáhly
A vaše smrt nás nemrzí

Vy staronoví vládci naší vlasti
Jež střídáte si tučná koryta
Jen užijte si naposledy slastí
Jen nažerte se rychle do syta.

Ta vaše past
je vaší vlastní pastí
je vaší lží jen přikryta
ó jaká slast
dneska si kapsu mastí
hodina poslední je odbita
už řítíte se do propasti
vaše lež je vaše záštita
myslím však, že vaše pupky
neunese
a každý z vás že rozpleskne se
ne s děvkou
ani slastí
ale jak vejce
jež tíhu svého břicha neunese.

25.12.1988

Poselství pohlednic

24. září 2009 v 22:32 | najda |  Moudra a srandy
30.12.1988

Anka Venkovské rodinné zákoutí. Znamení vyrovnaného šťastného života. Stromeček ozdobený perníky, slámou, svíčkami a ovocem - prostý, ale pěkný. Koš plný ořechů - hojnost. Snad si mě nechceš vzít? ( Jen ta cibule trochu štípe do očí. Pláč nad tím, že to nemůže být nikdy pravda.)

Jana Jedna hvězda ze slámy, větev z jedle, dohořívající svíčka v dřevěném svícnu. Samota, prostota, trochu bohatství ve vzácné jedli, ale proč zoufat, vždyť jsou Vánoce!

BlaPa Život je kolotoč. Větvička je příroda a dohromady jsme tři - hořící každý svým plamenem, mající každý svou barvu a přece jaksi patříme k sobě.

Segra Větvička z modřínu a ze smrku - dvě věci zdánlivě stejné a přece tak odlišné. Smrkové šišky - jedna se otevírá chtěje plodit, druhá ještě uzavřená nemoha plodit. Tři baňky. Dvě mají stejnou barvu, ale různý motiv. Dvě mají podobný motiv, ale různou barvu. Jedna prozatím splývá s pozadím, zbylé dvě září jako slunce. Tolik stejných a zároveň tak odlišných věcí. Stejně jako jsme stejní a zároveň odlišní my dva.

Antiexorcista

23. září 2009 v 22:30 | najda |  Autorská poezie 1987 - 1989
Hořící kříž a rudé oči Ďábla
Ruce chystající se škrtit
Tajemná zřícenina hradu na kopci
V záři zarudlého měsíce
Srdce krvácí
Hořící pochodně zapalují duši
Vosk svící teče proudem
Jako víno v barvě krve
Divoký kolotoč - srdce na dlani
Jedno srdce
Naše společné srdce
Bezbarvé oči Ďáblova těla
Tvář bičovaná strachem
Krev na nezraněné pleti
Zkřížené hnáty
Upíří zuby
Vodotrysk zla
Zlo budí zlo
Vstávej!
Nič!
Zabíjej!
Zahoď svoji duši snílka!
Staň se Ďáblem!
Ďáblem světla
Ďáblem noci
Ďáblem muže, ženy, lásky
Ďáblem dítěte i starce
Ďáblem války
Ďáblem míru
Ďáblem přírody
Zlem proti zlu
Krví proti vodě
Chraplavý smích nám přeběhl po zádech
Ozvěna v hradních zdech
Zachvěly se plameny
Oči dostávají barvu
Šrámy se schovávají do paměti
Noví Ďáblové přicházejí
Zrodili se Démoni
Zástěra smíchu
Před obrazem hrůzy
Ďáblové chodí po světě
Hledají zlo
Splácejí zlem
Ale nejsou zlí
Jsou jenom spravedliví.
26.11.1988

Bezmyšlenkovité myšlenky - 721. - 730.

22. září 2009 v 22:29 | najda |  Moudra a srandy
721) Móda se nerovná vkus. Co je vkusné nemusí být módní, co je módní, nebývá vkusné. Móda však kdysi vkus měla.

722) Hlavní problém, který hodlám řešit ve svém volebním období je vymýcení malomocenství v naší republice. To byste totiž nevěřili, jak je u nás málo mocných lidí. Většinou jsou nemocní.

723) Vzpomene si vůbec někdo z vás v časech bohatých na kručení břicha, nebo bolest zubů? Asi ne. Kdo by si rád připomínal nepříjemnosti.

724) O poctivost přišla ve svých devíti letech, když si s kamarády hrála na pískovišti na osvobození naší vlasti rudou armádou.

725) U kefíru máte vždy jistotu, že jde o zkažené mléko. U čerstvého mléka jistotu, že je skutečně čerstvé nemáte nikdy.

726) Marně přemýšlím, jak zacpat lidem ústa, jelikož alternativa ohluchnutí se mi jeví jako nepřijatelná.

727) Bernsteinův muzikál v českém provedení - vercajk story.

728) Nic nedokáže ten, kdo nic nezkusí.

729) Neobišli by sa bez pomoci z vonku.
Jakého zvonku?

730) Láska je chtít. Manželství muset.

Bezmyšlenkovité myšlenky - 711. - 720.

21. září 2009 v 22:27 | najda |  Moudra a srandy
711) Kolik je vám let, slečno?
Šestnáct!
Tak leda ve stínu!

712) Bojím se, že se bud těšit. Těším se, že se budu bát.

713) Měl tam kolečka a spoustu jiných žároviček.

714) Na člověka lze navléct 50 kusů oděvů.

715) Můžu vám s potěšením oznámit, že jste nejhorší třída v mé dlouholeté praxi.

716) Nebojte se, budu přemýšlet s vámi!

717) V únoru když roste býlý, pole mnoho nezesílí.

718) V této hře je bohužel příliš mnoho mužů a jen jedna žena, která je schopná darovat štěstí, bohužel pouze jednomu z nich.

719) Poslední výkřik módy - móda zařvala hrůzou a utekla do hlubokých hvozdů.

720) Poslední výkřik módy - móda zařvala a zemřela

Bezmyšlenkovité myšlenky - 701. - 710.

20. září 2009 v 22:26 | najda |  Moudra a srandy
701) On si hraje na Don Juana, já na básníka.

702) Kapitalismus teprve zahnívá, zatímco my už se vesele plácáme v hovnech.

703) Dělá maximálně to, co je minimálně třeba.

704) Kdyby kapitalisti pracovali jako my, museli by nutně zkrachovat a přejít k socialismu.

705) Byly tady lapkové. Dnes jsou taky. Někteří i ve funkcích!

706) Z hovna bič neupleteš, když upleteš tak nezapráskáš a když zapráskáš, tak jenom sebe.

707) Už i komunisti mají zbožná přání.

708) Jak jest možno viděti zříti.

709) Jak nachromujete vidle? Zapíchnete je do chromého!

710) Já jsem bejk!
Máš 160 kilo?
Ne!
Tak to seš ještě tele!

Bezmyšlenkovité myšlenky - 691. - 700.

19. září 2009 v 22:24 | najda |  Moudra a srandy
691) Strana mlčící většiny.

692) Staré přísloví:
Kdo nic nedělá, nic nezkazí
Kdo nic nezkazí, je odměňován
Kdo je odměňován, je oblíben
Kdo je oblíben, je povýšen
Kdo je povýšen, nic nedělá…

693) Měli bychom někam vyrazit. Celou sobotu a neděli jenom souložíme a kultura veškerá žádná.

694) Marxismus je genetická vada.

695) Upadněte do relativního klidu.

696) Karate je systém podmíněných reflexů.

697) Halucinogenní žárovky.

698) Všechna témata jsou filozofická. Základních filozofických otázek je spousta.

699) Leninova teorie relativity.

700) Při politice se nedá dělat nic jiného, než si kreslit.

Bezmyšlenkovité myšlenky - 681. - 690.

19. září 2009 v 22:23 | najda |  Moudra a srandy
681) Prostory, kde záda ztrácejí slušný název.

682) Komunismus plně prokázal, že je pro lidstvo nepoužitelný. Je uskutečnitelný pouze v nebi, kde ho nepotřebují a v pekle, kde už ho mají. - Donald Reagan.

683) Ne, že by se práci vyhýbal, on ji jenom zbytečně nevyhledává.

684) Lidi roztočili kolotoč dějin. Teď se jim začala točit hlava, ale nevědí, jak ho zastavit.

685) Ministerstvo plesního a podvodního hospodářství a střevozpracujícího průmyslu.

686) Z hlediska je to nereálné, vyjma toho, že to nejde.

687) Stav našich plesů je mizerný.

688) Dřevo je napadáno hmyzem, hlavně václavkou.

689) Inženýři lesů, vod, strání a dřevozpracujícího průmyslu.

690) Citát Ludvíka Svobody: Nikdy se nepodaří stmelit žádné hnutí, jestliže se jeho stoupencům vnucuje cíl, který přesahuje chápání, nebo zájem většiny. Kdo se o to tvrdohlavě snaží, nejenže nedosáhne cíle, který si vytkl, ale znemožní dosažení jakéhokoliv cíle.

Podzimní mráz…

1. září 2009 v 21:38 | najda |  Autorská poezie 1987 - 1989
Podzimní mráz skalpoval stromům listy
Země se oděla do barvy
Vzduch plný ohníčků - ledově čistý
Se třpytil větrem
Sem tam už napadl sníh
Jenom místy
Zima už postává ve dveřích
S teplým vlněným svetrem
Hustým jak hříva lví
Vždyť jasné nebe předvídá mínusy
V čem tenhle systém tkví?
Ať hádat se pokusí
Mluvkové bláhoví
Mráz bodá jak kaktusy
Slunce si znachoví
Padá sníh jak řetězy perel
A tříští se na kusy
Podzim skalpuje knihám listy
Myšlenky trhá na kusy
Pro pravdu nese pár berel
Špinavec rázem je čistý
Tohle mě na vás - soudruzi - sere!
9.11.1988

Nesmrtelnost

1. září 2009 v 21:37 | najda |  Úvahy, věda a tak
Do 15 let nic nevnímáme, je nám všechno jedno. Léta středoškolská jsou léty lásek, iluzí a snů, bezstarostná, bujará. Léta vysokoškolská - holá realita života, poznání dogmatismu lásky i světa. A potom - drama, horror, černý humor, hrůza, bitka…. Spousta nebezpečných zločinců je už za mřížemi, jen život jsme ještě jaksi nepolapili. Sotva nabudeme dojmu, že ho držíme pevně v rukou, umíráme. Když někdo zemře, objeví se někde jinde v někom jiném, nově narozeném. V tom je princip nesmrtelnosti.
Listopad 1988