Říjen 2008

ÚDĚL

21. října 2008 v 17:24 | najda |  Autorská poezie 1987 - 1989
Mít kalné oči a čisté myšlenky
to je úděl básníků
máš o dvě čísla menší halenky
kupuješ si extra podprsenky
a ke svačině baštíš housky

Mít jasný zrak a kalné myšlenky
je údělem lovce
vítr nadzvedává sukýnky
slova se sypou jako rozinky
a meze ty už dávno oschly

Mít kalné myšlenky a kalné oči
takoví jsou ti
co dlouhé lány světa prošli
Světa, co se přece točí
a záruky už všechny prošly

Mít jasné myšlenky a jasný zrak
to musí u milenců být
musí vidět i vědět, je to tak a tak
musí vidět i vědět, který je ten správný vlak
aby zdrávi došli

Být úplně normální
to nemůže nikdo
zkoumat stále, co je morální
vědět, že je život vlastně banální
a trapná záležitost

Být úplně nenormální
to je kde kdo
dělat si srandu z vážné věci
být nad ní
být nad věcí
soudnosti padni
ať můžu žít
jsem tu jen host

(7.8.2008 - zajímavá myšlenka, i to zpracování celkem ujde.)

ZVEM VÁS DO DIVADLA

21. října 2008 v 17:23 | najda |  Autorská poezie 1987 - 1989
Primabalerína vystrčila
svoje ňadra
zpoza opony
- Ta spadla -
a čísi plakát
zve nás do divadla

Tanečnice - sexy kus
kus, co hrála - celkem hnus
bylo to pasé
ale byl obrat v kase
a to šlo
Jen proto,
že primabaleríniny ňadra
přitáhly nás do divadla
že vnady tanečnice
nacpali sem mužů více
než žen
A proto jen
si mohli říci
když opona spadla
Byl to úspěch
Zveme vás do divadla!

(5.8.2008 - tehdy to bylo pozdvižení, dneska je to často normální.)

JSI JEDNA Z CEST

21. října 2008 v 17:23 | najda |  Autorská poezie 1987 - 1989
Kdo ti dal výuční list
kdo tě nechal dělat tuhle práci
s cizími z talíře náhody jíst
a pozdě se domů vracet

Jak to, že práci tvou někdo neuznal
a proč ji vlastně děláš
jdou kolem pánové, každý tě znal
láska je nic, ty jsi celá

Jsi celá s cizí kůže
s cizími otisky prstů
vadneš jak květ té poslední růže
jsi vyhaslá, a hledáš cestu

Kudy chodí poutníci lásky
kam míří cíle těch cest
u očí rostou ti už první vrásky
i ty jsi po jiné jednou z těch cest

(7.8.2008 - kdo si myslí že před rokem ´89 nekvetlo nejstarší řemeslo, tak ten se mýlí.)

CO TO JE?

21. října 2008 v 17:22 | najda |  Autorská poezie 1987 - 1989
Je dusno
jak dělané pro záduchu
jen nezůstat na suchu
jak Robinson na ostrově
žijeme si krásně
i když bez duchů
a aby mezi námi bylo jasno
bavíme se jen tak okrajově
na pokoji hněvu výbuchů
Spíme ve stoje
a všechno staré dáme nově
hoďte se trochu do stroje
a zahrabte to na hřbitově
Za pár tisíc let nás najdou
a zeptají se
co že, co to je?

(5.8.2008 - a budoucí rádoby vědci povedou rádoby teorie o rádoby skutečnostech rádoby minulosti.)

LOVE MI TENDER

21. října 2008 v 17:21 | najda |  Autorská poezie 1987 - 1989
Letošní podzim začal divně
Okolo stromů se vrší listí
volají ptáci, a letí pryč - klidně
Ej juchů padá listí jak parašutisti

Modly se rozpadly v prach
Expedice za poznáním sebe sama se v

Trosky rozpadla
Ende
Noční zprávy změní zemi
Dech jsi druhý popadla
Europa a nezdá se mi
Rosa letí, a už dopadla

(5.8.2008 - podzim bývá poněkud melancholický)

FILMY

20. října 2008 v 17:21 | najda |  Autorská poezie 1987 - 1989
Lidi jsou stále plni dojmů
pomáhají jim v tom filmy,
které tvoří týmy dětských snů
na přání občanů
a vlastních ratolestí
Každý, když jde
tak přijde na rozcestí
a někdy mu film pomůže
vybrat tu správnou cestu,
která ho včas zbaví života
dříve, než se začne
trápit.

Vláďo, uč se a nechoď po šantánech A. 9.6.1987

(5.8.2008 - triky jsou čím dál realističtější a člověk má co dělat aby rozeznal realitu od triku.)

VEČÍREK

20. října 2008 v 17:20 | najda |  Autorská poezie 1987 - 1989
Trapný pocit člověka
kterého někam pozvali
a ví,
že není
vítán
mám
pokaždé,
když sedím
na nějakém večírku
a dívám se na lidi kolem.
Když s nimi promluvím
pomalu se odvracejí
a odcházejí
pod různými
záminkami
k jiným stolům
nebo mě raději
nenechají
mluvit
Jsou natolik podlí
že mi ani na rovinu
neřeknou
abych vypadl
takže to nakonec
dopadne tak,
že odejdu sám,
po té co jsem
ze svých
skromných
fondů zaplatil to,
co ostatní snědli
a vypili
a co bylo
rozpočítáno
i na mě.
Zaplatím
míň než mám
a tak mě příště raděj
nepozvou,
i když jsem zaplatil za to,
co jsem neměl.
Pak si vezmu kabát
kabelu
a zavřu za sebou dveře.

(5.8.2008 - dnes už na některé sešlosti raději nechodím vůbec.)

PROTI MRAVENCŮM

20. října 2008 v 17:19 | najda |  Autorská poezie 1987 - 1989
Proti mravencům
jsme bezbranní
jsou jich spousty
jedno stříknutí a jsou ztráty
jako v občanské válce
a co mravenci?
Ti se smějí!
Jich je dost
a mají hodně místa
což se o nás říct nedá
aspoň ne doslova
Nás je dost
a v rámci zvětšení
životního prostoru
pro sebe sama
děláme to, co nedělají
ani mravenci
i když jich je mnoho

(5.8.2008 - zeměkoule je vlastně jenom takové velké mraveniště plné malých mravenišť.)

A JSEM TO JÁ

20. října 2008 v 17:19 | najda |  Autorská poezie 1987 - 1989
Jsem nervózní vždy před zkouškou
jsem nervózní i u zubaře
jsem nervózní když na mě řvou
a sami můžou za své hoře

Jsem plný hluku a nepokoje
nenávidím zubaře
nenávidím tváře dvoje
kámen skáče na káře
a huba je jak kupa hnoje

Vědomosti mě nenaplňují žádným pocitem
jen dlouho trvá než-li vzniknou
neutíkám jak jiní za Hitem
a tak se občas stane, že mě svlíknou

Jsem snůška molekul a názorů
hnusí se mi módní hity
nemám rád praskot praporů
co mám rád, tak to jsou City
a hořká příchuť hororů

Moderní technika mi nahání husí kůži
mráz má promenádu na mých zádech
kde jsou teď mašiny, tam býval záhon růží
všechno to má jaksi křivý nádech

Jsem zastáncem spousty teorií
jsem tvůrcem spousty hloupostí
a chytráci - ti ať si žijí
já opíjím se volností
a nestárnoucí poezií
neselhávající ironií
nevysychající fantazií
můzickou polygamií
světovou filozofií
filantropií
historií
současností
láskou
volností
a taky blbostí
bolestí
zlostí
strastí
hnusem
klusem
tu jsem
a jsem to já

(5.8.2008 - nějak se mi ty myšlenky vymkly z ruky.)

4000 VLASŮ

19. října 2008 v 12:47 | najda |  Autorská poezie 1987 - 1989
Čtyři tisíce vlasů
se vinou jak mléčná dráha
po jejích zádech
a další tisíce splývají do boků

Miliony lidských hlasů
se dožadují svého práva
a všechno to má nádech
duší, které splývají z národů

Ty vlasy co jí leží na zádech
se ve světle lesknou
a jsou v nich hvězdy

Ty hlasy v chorálech
se světem nesou
a jsou v nich protesty
manifesty
pamflety
nekrology
touhy
přání
sny...

(5.8.2008 - on je to vlastně další sonet. O vlasech?)


LETÍM

19. října 2008 v 12:46 | najda |  Autorská poezie 1987 - 1989
Všechno je naruby
mám dokonce pocit
že moje židle stojí nakřivo
Letím
jsem hračkou v prostoru
jsem doma pod hroby
a s mrtvými jsem měl dnes jít
tančit
bez playbacku - na živo
ale předtím
jsem se měl na pozoru
stačí, když jsem účasten na hororu
té nejmodernější doby

(5.8.2008 - a že to tehdá byla pěkná selanka. Co bych měl psát dnes?)


A ŽIVOT LEHNE POPELEM

19. října 2008 v 12:46 | najda |  Autorská poezie 1987 - 1989
Rozumím jí
ale nelíbí se mi
být tak teď někdo jiný
mám pocit chvílemi
že jsem okradl sám sebe

Zloděj obral zloděje
srdce bouří pod hrudním košem
Vstoupí i rozum do děje
dřív než bude po všem
a život lehne popelem?

(5.8.2008 - rozum si sedí u potoka na vrbě a marně se snaží, postižen Alzheimerem vzpomenout, k čemu je vlastně dobrý.)

ZMIZÍŠ

19. října 2008 v 12:46 | najda |  Autorská poezie 1987 - 1989
Příliš brzo jsi mi cizí
nevím
nevím zda znám pocit ryzí
něco tu je
co sem nepasuje
a co přesto úspěch sklízí
Příliš brzo jsi dospělá
a já to nečekal
aspoň ne tak rychle
náhle mi unikáš
a já tě chci zpět
je zbytečné použít tisíce vět
když stačí
čin.
Ale tak moc dospělá
zase nejsi
Jenže když beru ohled já
kdo mi zaručí
že ho bude mít i ten druhý
A pak mi navždy zmizíš

(5.8.2008 - no oni ti ostatní zpravidla žádné ohledy neberou, a tak to v životě zpravidla moc romantickými happyendy nekončí.)

LÁSKA PO PRVÉ

18. října 2008 v 12:45 | najda |  Autorská poezie 1987 - 1989
Kořením krásným zdá se být
pro lásku slunovrat
kořením si tě
chci tě
mít
tvářím se sytě
a jsem hladový
do noci točí se
zlatý kolovrat
a z tvých vlasů spřádá
dlouhou nit
z tvé lásky přede
pravý cit

Stojíš tu přede mnou
srdce
si ruce
mnou
myšlenka jede
na bujném oři fantazie
oči jsou hnědé
a plačící
tak utři si je
láska je krásná
mlčící
s nádechem ironie
a láska po prvé
tak trochu
bolestí je

(5.8.2008 - tohle se mi povedlo. Při troše neskromnosti bych řekl, že se mi to povedlo celkem dost.)


SPLYNUTÍ DUŠÍ

18. října 2008 v 12:44 | najda |  Autorská poezie 1987 - 1989
Obrátím k sobě
tvoji tvář
a dlaní vzhůru
ruce tvé
vlevo je David,
vpravo Goliáš
uprostřed orel ti srdce rve
a ty prosíš
dlaně sepjaté
kříž roste pro kříž
láska bodá tě
do slabin duše
a skrytých koutů těla
splynuly duše
a duše odletěla

(5.8.2008 - no, moc romanticky to zrovna nekončí.)

KLESÁM TI DO KLÍNA

18. října 2008 v 12:44 | najda |  Autorská poezie 1987 - 1989

Ve snu ti tiše klesám do klína
a líbám
tě tam
Máš nádech dívky s pózou mimina
takovou rád tě mám
Nahou a bez starostí
s hrudí
hrdě
klenutou
s nádhernou
dvojakostí
tvé tahy jdou pravidelně
nahoru
a dolů
Kdyby se takhle věrně
vlnily k mému stolu
na němž hodují milenci
a nakonec máš pocit
že tě šimraj brablenci

(5.8.2008 - důležité upozornění - budete-li dělat podobné věci venku na mezi, pak to nemusí být jenom pocit, ale skuteční brablenci.)

POSILNĚN NOTNOU DÁVKOU...

18. října 2008 v 12:43 | najda |  Autorská poezie 1987 - 1989
Posilněn notnou dávkou smogu
z ulice
opojen nesmrtelnou rýmou
s krkem bolavým
nosem ucpaným
se snažím
zaplnit mezery v černé kronice
bílou tuží
Miliony nezletilých panen
a ještě více Těch zletilých
které už pannami nejsou
mne denně prosí
o znásilnění
a já si připadám
jak nemanželské dítě šlechtice
kterému Něco chybí
a když ne TO...
tak aspoň odvaha.

(5.8.2008 - to se mi zase zdál nějaký divoký sen).

JISKRA

17. října 2008 v 17:43 | najda |  Autorská poezie 1987 - 1989
Malá jiskra naděje zbyla
po tvém odchodu
tenkrát, myslím, že byla zima
dál klesám pod vodu
a záchranné kruhy
mám akorát pod očima

(5.8.2008 - taková titěrnost a přitom celkem milá.)

LITANIE

17. října 2008 v 17:42 | najda |  Autorská poezie 1987 - 1989
Ruplo mi v bedně
haraší mi ve věži
leze mi to na mozek
je to tu jak v manéži
jed mi jede k tepně
a ze zubů mi stříká zlost
z očí srší lhostejnost
k mému osudu
a zájem o tvůj osud
Pošleš mě někam,
když ti řeknu
že tě mám rád
i kdybych kleknul
co naplat
asi tě nezměním
to vím
a přesto se snažím
tě změnit
kdybych tak mohl to přežít
až půjdeš s tím lumpem
který tě bude bít
bude pít
a klít
Sakra vykašli se na to
a dostaň rozum
aspoň ty
jediná z celé vaší rodiny

(5.8.2008 - tak vám teď tupě zírám, sedí to na víc mích kamarádek i manželek. Ale já to fakt psal už kdysi dávno.)

EGO

17. října 2008 v 17:42 | najda |  Autorská poezie 1987 - 1989
Pro slávu sebe sama
tobě pro radost
jsem se dal na studia
Ta sláva mne zřejmě mine
tvá radost je taky zřejmá
však to, že moje ego hyne
nikoho nezajímá.

(5.8.2008 - co je komu do mého ega. Lidi obecně nezajímá mnohé z toho co se kolem nich děje.)