Červen 2008

S RUKAMA ZA HLAVOU...

30. června 2008 v 18:09 | najda |  Autorská poezie 1982-1986
S rukama za hlavou jdeš
klopýtáš
na cestě
a nesmíš zastavit.
Vím
jsi po siestě,
ale nikoho to nezajímá.
Musíš jít
a když upadneš
kopnou do tebe,
mlátí tě
a nikdo ti nepomůže.
Musíš mít
stále
ruce
za hlavou
a dělat, že necítíš bolest.
Nedej se
i když tě dostanou
nech je být -
nezapomeň, že jsi Čech
a tak trochu muzikant,
a herec.
No tak jim nahrej,
nahoď jim na smeč,
budeš poslední,
kdo se bude smát
a oni budou mít
ruce za hlavou.
A ty teď půjdeš za nimi
a když upadnou,
pomůžeš jim na nohy
jsi člověk
a víš co je
jít
a mít
ruce
za hlavou
nepotřebuješ se mstít.
Pak člověk
s rukama za zády
říkaje o sobě, že je Čech,
nazve tě zrádcem.
A zaprodancem
s rukama za zády se to radí.
To je všechno
jednodušší.
A zase to odneseš ty.
Zas' půjdeš
s rukama za hlavou.
Padat k zemi únavou
a hlady
a nikdo ti nepomůže.
Jen tvoje víra
v budoucnost
touha po životě.
Ty jsi jim pomohl
a oni zapomněli.
Oni na tebe zapomněli,
ale ty si pamatuješ.
Kdo má ruce za hlavou
si pamatuje vše.
A teď už ví
že pomáhat se nevyplácí.
Naše pomoc
od srdce -
jejich pomoc
od politiky
a naše ruce
za hlavou.
Zas máme ruce za hlavou
máme je svázané
smlouvami.
My Češi padáme
únavou
a hlady
a slepě jdeme tam,
kam oni chtějí
a naše nervy
neselžou.
Čekáme až selžou
jejich nohy
a oni v blátě
uklouznou
a my
jim
pak
už nepomůžeme.
Ať se topí v blátě.
Chopíme se sami
za opratě,
rozkážeme
ruce za hlavu
svět bude koukat
na tu výpravu
na ten triumfální pochod
s mocnými na uzdě
s rukama za hlavou
oni půjdou
neboj půjdou.
(23.6.2008 -poněkud zidealizovaná představa o podrobení si mocných. I když by si to určitě zasloužili. Nahoře jsou proto, že jsme jim ve volbách podali pomocnou ruku a vytáhli je z bahna průměrnosti.)

VŮDCOVÉ

30. června 2008 v 18:09 | najda |  Autorská poezie 1982-1986
Tvrdí o sobě, že jsou mocní
a že jim patří svět
Mozek jejich je malomocný
a jde odpředu zpět
Rvou ze sebe svoje tváře
a nové odkrývají
dívám se do kalendáře
než jej rozpitvají.
Ničí vše, co míří vpřed
a objevují staré
a s úžasem se dívá svět
když odcházejí do separé
První zemřel, přišel další
pokračuje dokonale
jen o den byl tenkrát starší
když přišel na trůn neurvale
Suma roků, zim a sluncí
je již sečtena
před hradbami leží skunci
vlast je pohřbena
Chtějí zbavit národ břemene?
tak ať jej zbaví sebe
bude-li celý národ z křemene
pak znárodní i nebe.
(23.6.2008 - vládcové se nám nějak svojí podstatou nemění a je celkem jedno jaké je společenské zřízení. Což mi připomíná, že slovo zřízení neznamená jenom ustavení, ale rovněž devastaci.)

RÁNO PADAL SNÍH

30. června 2008 v 18:08 | najda |  Autorská poezie 1982-1986
Ráno padal sníh
ale už roztál
blíží se k nám
teplý jih
blíží se k nám
rosa
a dny
se tváří
smutně
tak smutný jsem i já
změny
jsou
tu nutné
mám ze smutku strach
bojím se samoty
a proto jsem tak sám
sníh se bojí tepla
a proto taje nám.
(23.6.2008 - poněkud pesimistické. To bylo asi tím počasím. Tání sněhu se dá opěvovat akorát na jaře.)

KALENDÁŘ

30. června 2008 v 18:07 | najda |  Autorská poezie 1982-1986
V každém kalendáři
spousta jmen zazáří
co den to svátek
co týden to pátek
a každý den neděle
vzpomeňte přátelé
na ta jména
co jsou v kalendáři
(23.6.2008 - jsou národy, kde slaví svátek i několikrát do roka. Já už neslavím ani ten jeden.)

MÁME DIVNOU NÁLADU....

30. června 2008 v 18:06 | najda |  Autorská poezie 1982-1986
Máme divnou náladu
když se chceme prát
sotva se rozjasní
hned nás to přejde
no - je to počasím
- když prší,
chce se spát
až vyjde slunko
nálada zas přijde
však dál se budeme chtít prát.
(23.6.2008 - a to jsem se považte nikdy nepral, jsa zarputilým pacifistou.)

VIZ. VÝŠE

27. června 2008 v 16:18 | najda |  Autorská poezie 1982-1986
Kde beru nápady?
Zeptejte se múzy,
zeptejte se života,
otevřete oči,
dívejte se kolem sebe
snažte se, být znovu mladí,
snažte se, mít rádi
zkuste to, mít radost ze života
a možná, že vás taky něco napadne
pak to napište
a až se vás někdo zeptá
kam na to chodíte
řekněte mu... viz. výše.
(23.6.2008 - a když vás i přesto nic nenapadne, sedněte si k televizi a pusťte si zprávy, nebo nedělní diskuzi…)

ROMANTIKA X REALITA

27. června 2008 v 16:17 | najda |  Autorská poezie 1982-1986
Jsou místa
kde jakákoliv romantika
přestává být romantikou
a mění se
převtěluje se
v tvrdou realitu
reálií je cokoliv
příroda
člověk
vesmír
vše je romantické
ale jen v určitých chvílích
za určitých podmínek
pak se mění
ve skutečnost
v realitu
Romantika nastává
v prvním okamžiku
pak si zvykáme
poznáváme
objevujeme
romantika mizí
ale realita zůstává
Většinou je realita krutá
Málokdy je lepší než romantika.
(23.6.2008 - souboj romantiky s realitou je čím dál drsnější)

PÁDY

27. června 2008 v 16:17 | najda |  Autorská poezie 1982-1986
První pád - kdo? co? - jenom já
Druhý pád - bez koho? čeho? - nic beze mne
Třetí pád - komu? čemu? - vše nejlepší jen mně
Čtvrtý pád - vidíte koho, co - moje veličenstvo
Pátým pádem voláte mi slávu
Šestý pád - o kom? o čem? - dobře mluvte jen o mně
Sedmý pád - s kým? s čím? - všechno s vámi vymetu
Osmý pád - kdo? z koho? - Pro hlavy na míse nemá se štkát
Devátý pád - komu? co? - vám nic, mně vše
Desátý pád je nejhorší
Z výsluní do temnoty
z výšek do hlubin
od slávy k pohrdání
od radosti k strasti
od moci k nemoci
od lásky k nenávisti
Desátý pád je roven "a"
"a" je rovno 9,8, což je skoro deset
když se vám sláva přejí, mnoho vážíte
vás si nikdo neváží
stojíte na vrcholu
a přítel vám "nechtě" podrazí nohy
mnoho vážíte
a=10
v=výsluní, sláva, všechno
Když dopadnete, nikdo vám ruku nepodá
natlučete si
zahynete
možná, že i přežijete
v pádu se stébla zachytíte
a zase je tu přítel
zase vás dostane nahoru,
pomůže vám
a pak vám zase "nechtě" podrazí nohy
jste totiž v bludném kruhu s konstantou 10
Jste jednička a nula zároveň.
(23.6.2008 - aneb česká podnikatelská)

JAK PLAMEN

27. června 2008 v 16:16 | najda |  Autorská poezie 1982-1986
Jak plamen z dříví eukalyptů
je žár tvých chtivých rtů
jak laser v kosmu astronautů
je pohled očí ze všech koutů
Tvé vlasy jsou plamen ohně
hoří, ach hoří ty smolné pochodně
z očí ti srší jiskry lásky
ty lehce překrásníš i nejsličnější krásky.
Ušima vyslyš co mluví moje duše
a mé srdce zdáli naproti ti kluše
amor nešetří střelivem pro tebe
máš krásu přírody jež ji má od nebe
Každým svým pohybem svádíš mě
dál marně prosím tě- napiš mně
proč musím odejít od tebe
odejít od ráje, od nebe
(23.6.2008 - tuhle jsem měl celkem rád už když jsem ji napsal. Neměním ji tedy z určité piety.)

ŽENU

27. června 2008 v 16:15 | najda |  Autorská poezie 1982-1986
Promiňte mi, že tak ženu
hledám ale jednu ženu.
Až ji doženu
no já ji pak poženu.
Co bych neudělal pro ženu
milovanů
a túženů.
Tak ve dne v noci ženu ženu.
Zápal plic si uženu.
Budu však mít milující ženu.
Ta mě vyléčí - inu
vím proč se za ní ženu.
(23.6.2008 - absolutní verš přetavený v absolutní blbinu.)

ZIMA

26. června 2008 v 16:23 | najda |  Autorská poezie 1982-1986
Cítíte, jak vám mrznou nohy?
Já ne!
V tom mrazu
se na to lehce zapomene,
a příděl sněhu
(sic' je strohý)
stačí dětem k radování.
Nestačí však zahřát nohy
a tak nám není do zpívání.
Tato zima
je jak čekání na smrt.
Nevíte, kdy bude ještě hůř
a tak jste rádi
že je jak je.
Nejste mladí
láska vás nehřeje,
ale víte
že to není na pořád.
Vždyť může být i hůř
a taky je.
Vše na nás mrzne.
Nezahřejí nás už ani kamna
rozpálená do ruda.
Jsme mrtvi zaživa.
Vím - je to hrozné.
Bohužel je to pravda
a ta není nikdy vábivá.
Lidé zimou umírají.
Mráz s meluzínou zazpívá.
(23.6.2008 - příjemné osvěžení v dnešním dusnu. V zimě bych to ale číst nechtěl.)

FOMAPAN R21

26. června 2008 v 16:22 | najda |  Autorská poezie 1982-1986
Fomapan eR dvacet jedna
asa sto
gost sto
din taky dvacet jedna
škatulka úhledná
výsledek černobílý
kvalita mizerná
(fotil jsem podnapilý)
Na Fomapan eR dvacet jedna
vrstva citlivá a neposedná
stačí okamžik
a trocha světla
pak jenom blik
Víš,.... že ses' spletla?
(23.6.2008 - to se snad už ani nevyrábí? Já už černobílý film neviděl ani nepamatuji. V době digitálních fotoaparátů filmy podstatně zlevnily. On vlastně černobílý film pro amatérskou potřebu je k nepotřebě. V počítači uděláte černobílé fotky z těch barevných jediným kliknutím myši.)

PÁN S GUMOVOU DUŠÍ

26. června 2008 v 16:22 | najda |  Autorská poezie 1982-1986
Pán s gumovou duší
ten sotva to tuší
a srdce mu buší
teplo z něj uniká pryč do ovzduší
to on sotva tuší
pán s gumovou duší.
Mráz ruce zžírá
je vlezlý jak víra
dál žlutá je síra
barva je špatná, nedobrá míra
a vlezlý jak víra
mráz dál ruce zžírá.
Mrazem vše vázne
život zde mrzne
jenom ten mráz ne,
a nemůže zmrznout.
Pták si nevrzne
má strach že zmrzne
jenom ten mráz ne
a nemůže zmrznout.
A pán s gumovou duší
ten sotva to tuší
že mráz do něj buší
a že mu to sluší
srdce nebuší
on sotva to tuší
vždyť má gumovou duši
(23.6.2008 - Rubber soul. Trocha inspirace a spíš než básnička je to text. Jenom bez melodie. Prostor pro lidovou tvořivost.)

POUSMÁNÍ

26. června 2008 v 16:21 | najda |  Autorská poezie 1982-1986
Ha, ha, ha
poletí
výstraha
to, to letí
je to nedávno
co přišli jsme poprvé
mám nahnáno
zučen jsem do krve
(23.6.2008 - na stužku bych si to asi nedal.)

NEJSI TU

26. června 2008 v 16:20 | najda |  Autorská poezie 1982-1986
Nejsi tu.
Já tu jsem.
Za úsvitu
šla jsi ven.
Jenom tak
v noční košili.
Kéž by tě
celou vrátili.
Doufám marně.
Je devět
Ráno,
jenomže
o pár let
později.
Já mám už
o život
postaráno,
a o tobě
nevím nic.
Od té doby
co jsi pryč.
(23.6.2008 - pohřešovaných přibývá. Těch co se skutečně ztratili, ale i těch co jenom odešli z našeho života žít svůj jiný život. S někým jiným, někde jinde. Jinak.)

ZKUŠENOSTI

25. června 2008 v 16:58 | najda |  Autorská poezie 1982-1986
Je to kyselina?
Je!
A proč?
Protože je kyselá!
Jak poznáme, že je kyselá?
Když si lokneme!
Co prosím?
Když se jí napijeme!
Pro pána krále to snad ne?
Vy to chcete pít?!
Proč ne?!
Proč nejít hlavou proti zdi?
Proč nepoznávat nepoznané?
Jsme přece mladí.
A musíme sbírat zkušenosti!
(23.6.2008 - tak trochu dilema sebevrahovo. Ale někteří mladí mi pokud jde o zkoušení nepoznaného takhle připadají ještě dnes. A mnohdy je to opravdu těžká chemie.)

NEMOC CIVILIZACE

25. června 2008 v 16:58 | najda |  Autorská poezie 1982-1986
Schvátila nás nemoc
člověk si myslí,
že je zdravý
a není.
Můžeme si myslet co chceme
nějaká nemoc se vždycky najde.
Někdo má všechny nemoci
alespoň teoreticky.
Někdo nemá žádnou
a všechny ostatní má prakticky.
Ten kdo se lituje je zdráv
- téměř zdráv.
Taky má jednu nemoc
- nemoc civilizace.
Touhu po všem.
Chce být bohatý
nesmrtelný
chce být víc než je
a víc než může.
Člověk je člověk
a netuší že i to je dost.
Víc než dost.
A přece stále má tu nemoc
- nemoc civilizace.
Chorobnou tužbu
po všem co ještě nemá
a co nikdy celé nedostane....
(23.6.2008 - a je to čím dál horší. Začíná to být chronické.)

NESMÍ SE OTVÍRAT OKNA

25. června 2008 v 16:57 | najda |  Autorská poezie 1982-1986
Nesmí se otvírat okna
je málo paliva
a okna jsou dokořán
co je to za nepořádky
- všichni se rozčilují -
je málo paliva
a je zakázáno otvírat okna
proč jsou tedy všechna okna dokořán?
(23.6.2008 - agitka za úsporu energie, respektive uhlí. Národní hospodářství mělo jisté problémy. Horníci trhali jeden rekord za druhým a přece nebylo čím topit. To mi hlava nebere.)

KONTRAST

25. června 2008 v 16:57 | najda |  Autorská poezie 1982-1986
Tabule zeje prázdnotou
všechno je špatně
křídy došly
studenti nic neumí
profesor šílí
je zbarven rozčilením
a každou chvíli
hrozí mu mrtvice.
Studenti sedí
a baví se.
Mrtvice mladým nic neříká
vždyť jsou mladí
mají vlastní hlavu
a jsou zdraví
a profesoři stárnou,
chátrají
a mrtvice stále hrozí.
Tabule zůstala prázdná.
(23.6.2008 - z odstupem let tak nějak nevím, v čem byl ten kontrast. Mohla to být tabule a křída, nebo mladí žáci a starý profesor. Dost možná i obojí. )

BARVA

25. června 2008 v 16:56 | najda |  Autorská poezie 1982-1986
Přemýšlím o barvách
o všech
o jedné
nemám ji moc rád
je chladná
i teplá
a zobrazuje hesla
krátká
dlouhá
útočná i skleslá
hesla
hesla
vždy jakési poselství
jen ta
barva
nese jen jedno poselství
poselství krve
(23.6.2008 - že by? Je to skoro jako hádanka pro děti.)