Květen 2008

IcQ rozhovor VII

23. května 2008 v 18:41 | najda |  Perličky z IcQ
Trochu obsáhlejší ale zpravidla velice zajímavé dialogy přináší moje druhá kamarádka po icq. Kolikrát zabředneme do nejhlubších životních podrobností a podle jejích slov se u toho mnohdy baví tak, že ji spolupracovníci považují za blázna, když se u pc pořád pochichtává. Doufám, že má čemu.
V dialogu jsem ale bohužel musel některé výroky zkrotit. Především v oblasti větrných elektráren. Někomu by se to ale vůbec nemuselo líbit. A čekám že asi ani nebude.
Ale naštěstí tato žena patří do kategorie těch se kterými si můžete povídat o čemkoliv. Jednu takovou jsem už kdysi poznal za studií a určitě jí věnuji samostatný monolog. Ovšem bohužel v jiné kolónce, páč na ni nemám icq.
kamarádka_2:
Ahojky, omlouvám se, že jsem neodpověděla, ale zrovinka dneska jsme tady měli audit na ISO a jeden člen komise mi seděl za zády :-). Už je pryč, tak je mi docela dobře... Moc tě zdravím a zajímalo by mě jak se máš a co děláš ???
já:
no čím dál stejný. Buď ráda, že ti seděl jen za zády. Na zádech by to bylo horší. Zavánělo by to harašením.;-)
kamarádka_2:
Ahojky, venku svítí sluníčko, tak to vypadá na docela hezký den, doufám, že u tebe je to stejné :-)
já:
je tam sice hezky ale zima. Takový to blbý počasí, do kterýho se nedá oblíknout. Když si zapneš bundu je ti hic a když rozepneš, tak je ti zima. ideál anginózní počasí.
já:
Jinak jsem před chvílí dorazil ze Znojma, takže jsem se dostal k psaní až teď
kamarádka_2:
Souhlasím, dneska jsem si narazila na cestu do práce i kulicha. Sice nebyla kór velká zima, ale fučel takový vlezlý studený vítr, brrrr.
já:
no nějak si tě s tím kulichem neumím představit. U ženskejch je nejhorší, že si na hlavu narazí kulicha, ale břicho a nohy mají holý. Takže ji táhne do těla pro změnu spodem.:-D
kamarádka_2:
:-) tak mezi tyhle případy nepatřím, když zachumlaná tak celá........ navíc vystrkovat na cizí lidi moje břicho by bylo ode mě neurvalé ;-)
já:
no viděl jsem už vystrčená i horší břicha, a kdyby jenom břicha. ty případy překypovaly úplně celé a úplně všude. Škoda že nemám tvůj mail, občas bych ti nějaké zajímavosti poslal.*JOKINGLY*
kamarádka_2:
e-mail bych ti i dala, ale nevím, jestli to chci vidět :-D...... stačí mi moje zvětšující zrcadlo doma
já:
tak ho ohni obráceně. ono se to spraví. při nejhorším praskne a udělá ti z obrazu přirozené puzzle a pak už je jedno jak vypadáš.*STOP*
kamarádka_2:
mám ještě jeden fígl - stačí si sundat v mém případě brejle - to nestojí žádnou námahu
já:
nebo hodit přes zrcadlo hadr, to taky pomáhá. Případně bych zvolil vyfotit se, upravit fotku v pc a nalepit ji na plochu zrcadla. je to sice trochu náročnější, ale pořád jednodušší než upravovat sebe.*JOKINGLY*
já:
doufám že to nebylo nezdvořilé=-O
kamarádka_2:
ne nebylo... vyfotit se a opravit fotku na pc už jsem zkoušela, ale jsem neopravitelná i tak :-D
já:
tak si tam vyfoť nějakou héééérečku. vždyť je to nakonec jedno.
kamarádka_2:
:-)..... A co jinak děláš ty celé dny?
já:
jak kdy. někdy lenoším u televize. jindy přesvědčuji lidi, že větrné elektrárny jsou to co právě potřebujeme, nebo píšu na blog.
kamarádka_2:
Jé, tak to bych se ráda zeptala, jestli když nova dělala ten humbuk, že na listech větrné elektrárny namrzá led a upadává na kolemjdoucí nešťastníky s cílem je zabít.... tak jestli je to opravdu fakt nebo to byla jenom ojedinělá záležitost a oni se toho jaksepatří chytili?
já:
no ono to fakt namrzá, ale padá to jenom na pitomce, kteří se tam na to jdou podívat. Trochu problém je to u silnice, ale je to technicky řešitelné a taky řešené - ať už úpravou povrchu, nebo vyhříváním, případně i zastavením vrtule. Ale samozřejmě, že když něco funguje, tak si toho nikdo ani nevšimne a sotva se něco semele tak je kolem toho humbuk.
kamarádka_2:
Říkala jsem si, že určitě to nenamrzá na všech listech úplně stejně, takže teoreticky i změnou rovnováhy by taky mohlo dojít k zastavení... je to tak možné nebo je to z technického hlediska blbost?
kamarádka_2:
Jsem zvědavá a asi se ptám jako idiot, promiň, ale zajímá mě to
já:
taky vám hraje v rádiu několikrát denně ta otřesná písnička o nejkrásnější prdeli na světě? Teď před chvílí to skončilo.
kamarádka_2:
:-D nemáme v kanclu rádio
já :
máš naprostou pravdu, to zastavování se skutečně děje na základě nerovnováhy námrazy na jednotlivých listech, ale paradoxní je, že ta námraza velice často namrzá pravidelně a k nerovnováze dojde až když kus ledu odletí*JOKINGLY*
já:
ale tu stupidní písničku určitě znáš.:-P
kamarádka_2:
:-D asi musí nějaký jeden-dva kusy odletět, co by proboha v těch televizních novinách vysílali.
já:
no jakoby se toho dělo málo. Kdyby raděj lidem vysvětlili že většina argumentů odpůrců jsou jen pověry vycházející z nevědomosti a neinformovanosti a uvedli to na pravou míru.akorát lidem věší budulínky na nos.
kamarádka_2:
Taky si to myslím. Jsem pro, ať je jich postavených co nejvíc. Už se ti povedlo nějakou postavit?
já:
mě ne, ale jeden známý je chce postavit na Vranovské Vsi a v Pavlicích případně i dál v okolí, tak jenom pomáhám přesvědčit lidi. to je na dlouhý povídání. Odpůrci jsou zarputilí ….., kteří od obce nikdy nic nechtěli a nepotřebovali. Vadí jim, už jenom to že se na to budou muset dívat. tak účelově vybírají argumenty proti. ale takový nesmysly že už jsem z jedné debaty musel odejít páč se mi dělalo mdlo. Když jim argumenty došly, tak začali na ostatní křičet že jsou blbci a idioti a to už jsem fuckt nevydržel.
kamarádka_2:
Taky občas žasnu, jak jsou někteří lidi omezení. Tohle bude asi běh na dlouhou trať. Hnedka bych ti dala svůj hlas pro stavbu :-)
já:
no ono už to jednou zastupitelstvo schválilo, ale odpůrci si vymohli referendum. Tak jsme konstatovali, že přimět lidi aby nešli je jednodušší, než je přemlouvat aby šli a byli pro. Už jsem si vyslechl i to, že ovlivňujeme voliče a že nás dají k soudu. Je to sice pitomost, ale co by člověk čekal od …. Někteří jsou proti jenom proto, že s tím přišel starosta. Prostě osobní antipatie. Ti budou proti všemu co starosta udělá.@=
kamarádka_2:
Je mi tady z těchhle mezilidských vztahů a postojů smutno :-(. ale takových lidí je všude spousta, bohužel.
já:
on si to člověk nesmí tak brát. aspoň je u nich jasné, jaký kdy zaujmou postoj. to je taky pozitivum. Díky těmto znalostem jsme schopni říct zpravidla dopředu, kdo je pro, kdo proti a komu je to jedno. Chyba je minimální. Taková znalost voličského potenciálu je celkem dobrá.
já:
A co děláš zrovna teď? já si opakuju slovíčka do angličtiny a chce se mi spát.
kamarádka_2:
teď zrovna přemýšlím, jak přetlouct ještě hodinku do svého odchodu a tak jsem se vrhla na takový ohavný papír a dopisuju údaje do různých tabulek (jak říkáme u nás doma - přesná statistika nepřesných čísel)... prostě otrava
kamarádka_2:
neplánuješ třeba zase někdy zajít třeba v úterý do M-ka?
já:
ano to znám přesné součty z nepřesných čísel, ideálně alespoň na dvě desetinná místa, což při předpokládané chybě 10% je opravdu nářez.
kamarádka_2:
:-) to je přesný
já:
do m-ka to nestíhám, končím o půl čtvrté, někdy i později a pak většinou letím domů. moc úkolů a časoprostor žádnej, jak říká můj známý.
kamarádka_2:
to je škoda, docela ráda bych tě zase někdy viděla :-)
já:
n.j.n pošlu ti fotku
kamarádka_2:
:-D ... to není ono, s tou se nedá povykládat
já:
tak ti jich pošlu víc rozfázovaných a můžeš si je rychle překlikávat.8-)
kamarádka_2:
že bych ti poslala ten e-mail?
já:
neznáš nějakej jednoduchej způsob, jak si zapamatovat asi tak dva miliony anglických slovíček? ještě neumím pátou lekci a už budeme mít slovíčka ze šesté - hrůza, ještě že jich vždycky tak půlku znám. nevím co bych dělal, kdybych je neznal vůbec.*DRINK*
kamarádka_2:
o tom mi ani nemluv. Tuhle mě jedna známá požádala o překlad návodu na vykládání karet. Koukala jsem do toho jak husa do flašky asi 3 týdny a dodnes mi můj mozek nepobral např. slovíčka - piky a kříže, které byli naprosto všude a měla jsem u pc tahák.... naopak si dodneška pamatuju hnusné slovíčko dědictví... vůbec nechápu kam na to ten mozek chodí
já:
mozek chápu, protože nemá logiku. já dost často chápu věci které nemají logiku. třeba ženský. projevuje se to především tím, že se tím nezabývám a pak je celkem jedno jestli to má logiku nebo ne. když se tím zabývám tak jsem pak na prášky, a tak to neřeším. jen tak se natáhnu na gauč, čučím do stropu a je mi fajn.*TIRED*
kamarádka_2:
to je hezká představa ... natáhnout se na gauč a čučet do stropu... :-).... ale pro změnu jsem vyfasovala překlad jídelníčku do angl., tak už se mi hlavou honí kuřecí stehna, kterak přeložit gulášek a tak :-D (asi to budu odkládat co nejdýl to půjde)
já:
kuřecí stehno to bude chicken keyta, to je jasný. a gulášek bude asi gulage, jen nevím jakej, jestli Bean, nebo chips, nebo foolish Milka, nebo pigsajrajt. :-D
já:
pigsayrayt
kamarádka_2:
:-D ty jsi skvělej
já:
víš co mi to dalo práce to vymyslet. málem jsem si zavařil svůj jediný poslední funkční mozkový závit.
kamarádka_2:
ale stálo to za to, budu se smát ještě večer :-) Moc děkuju
já:
aspoň někomu to udělá radost. něny žác
já:
ej im okroh a ejugnufen im čavolapaz. agelok im lad undej ukris ela s out ohot com mílápazen.
kamarádka_2:
:-) ěm ej v elhýt ilívhc com erbod, ežotorp es mátsyhc ůmod a az tesed tinum dusdo učetu
kamarádka_2:
fuj, úplně jsem se u toho zapotila a je mi taky okroh :-)
já:
ýrbod. myslel jsem že.... no prostě jsem tě podcenil:-[
kamarádka_2:
jenom by mě zajímalo, jestli to píšeš z hlavy, protože já jsem si to napsala do wordu a opisovala obráceně, bo můj mozek na to sám od sebe nestačí :-)
já:
no nepíšu to sice do wordu, ale po slabikách. jen tak z hlavy jsem schopnej sypat tak maximálně dvě slabiky. tak ženiální zase nejsem.
kamarádka_2:
:-) utíkám dneska výjimečně v tuto krásnou hodinu domů, tak se měj moc hezky a těším se, že si zase někdy povykládáme aspoň tedy po icq. papa
já:
čus, nebo jak říkáme s kolegou - zdar jak sviňa.

IcQ rozhovor VI

23. května 2008 v 18:11 | najda |  Perličky z IcQ
Někdy se řeší zásadní životní otázky - například nákup částí oděvů, což je za doprovodu ženy tím horší, čím je žena starší. Problém je i s neukázněnými členy spolku a místními občany, kteří sabotují společenské akce, což pořadatele samozřejmě mrzí, i když se tím zvýší pravděpodobnost jejich výhry v tombole.
já:
čus
Apačka:
zdravím
já:
jak je tam u vás? sníh? u nás vydržel včera asi tak do devíti a pak roztál.
Apačka:
jej tak to se máte .................u nás je sněhu jak k*****
Apačka:
:-D
Apačka:
a co jinak
já:
jinak to ujde. v neděli byla velikonoční zábava. Začíná z toho být nechutně komorní záležitost. Většinu doby byla kapela v přesile nad účastníky. V zásadě se zúčastnil pouze tříčlenný výbor rybářů a zaměstnanci hotelu. A to jsme měli sto cen v tombole. Těm lidem patří nas****
Apačka:
no vidíš a copak si vyhrál v tombole???
Apačka:
?a mocinky pozdravuj V.
Apačka:
a vyřiď jí že by mohla asi tak za měsíc dorazit k nám to už budu mít po přijímačkách ;-)
já:
šufan, lžíci, klubko špagátu, maskovací pásku a soudek s pivem (ten jsem dal do tomboly já).
Apačka:
no vidíš
Apačka:
štěstí ;-)
Apačka:
:-D
já:
V. to vyřídím. Dneska jdeme kupovat boty (doufám).
Apačka:
tak to vyberte nějaký pěkný :-);-)
já:
chtěl jsem vyhrát popelnici - a zase nic. chtěl jsem vyhrát ve sportce - a zase nic. byl blbej datum.
já:
no já potřebuju mokasíny. ty starý se mi rozpadly. V. chce nějaký botasky, tak uvidíme.
Apačka:
tak to si budeš asi muset vybrat :-d
Apačka:
s holkama se těžko nakupuje :-D
já:
jo, vím, nenakupuji se ženskejma poprvé. ono se to časem ještě zhoršuje.
Apačka:
:-D:-D a eště se to zhoršovat bude :-D:-d:_d
já:
no vždyť to říkám. že je to s věkem čím dál horší.
Apačka:
njn a co u tebe nějaká změna?? a ty jsi teďka v práci???.já jsem ve škole
já:
já jsem v práci a změny žádný. budu muset na chvíli pryč. když tak pozdravuj mamku.
Apačka:
jasně že jí budu pozdravovat bude ráda že sis vzpomněl tak taky pozdravuj pápik

IcQ rozhovor V

23. května 2008 v 17:40 | najda |  Perličky z IcQ
Mám tady krásný dialog se svojí dcerou. Kromě úvodního obvyklého tématu prudkého hladu a žrádla se nakonec rozhovor přesunul na problematiku obtížného hmyzu. To jistě většinou znáte. Ať se snažíte sebevíc, některé druhy hmyzu jsou jako trpaslíci - jsou strašně rychlí, všude vlezou a šíleně rychle se množej.
A pro pořádek ještě další nové zkratky: neim - nevím; nece - nechce.
Dcera 1:
ahojky tati, jak to jde? V kolik se dneska vratis???
Dcera 1:
ja se jen ptam :-D
já:
dneska asi normálně. co bude k jídlu. mám hlad jak hejno vlků
Dcera 1:
njn,tak to ja mam taky...ale papu jsem mela... chleba s pastikou...no,ja neim, co bude...co bys chtel...mne se nic delat nece :-( ale vzhledem k tomu, ze budu mit taky hlad, tak bych neco udelat mohla;-) dneska jsem dostala 1 jedina ze sestavy v telaku... a psali sme pisu z obn, docela dobre to dopadlo;-)
já:
na jídlo mě nic nenapadá. ale mohlas udělat nějakou polívku. je tam plno těch fazolovejch lusků a další zeleniny, tak ať se to spotřebuje. Eventuelně tam někde je nastrouhaná cuketa, tak třeba bramboráky. pro zpestření do nich můžeš nakrájet tu cigáru co jsem vytáhl
Dcera 1:
=-O pocky polivku, jako bramboracku, jako se zeleninou?? jako faz.lusky, co jsou v mrazaku?? a kde je ta nastrouhana cuketa??? to mam udelat z cuket??? a mam do toho asi pridat brambory cooo:???
já:
no klidně můžeš, a cuketa je asi v tom malým mražáku - myslím. a nakonec je skoro jaro, taková jarní polívka neuškodí. a ty ju navíc umíš dobrou.;-)
Dcera 1:
juuuuu =-O vazne :-* děkuji
já:
ještě není zač. hlavně pozametej ty mravence, málem jsem se na těch kalužích přerazzzzil. to raděj zašlápnu toho mravence, než bych si zlomil nohu
Dcera 1:
njn,tak to nebudu zaslapovat bosou nohou nee !? kdyz sem tam sla jako bosa ve tme mezi tema zivejma... div me nezezrali, jako... mas davat pozor...ja uz se jednou malem zabila:-D v kuchyni...:-D
já:
musíš stříkat míň. ty ty mravence topíš a na to stačí voda. ten repelent účinkuje i v malých dávkách. *JOKINGLY*
Dcera 1:
ale nee, oni tam vzdycky jeste poletovali, kdyz sem tam toho dala malo..chapes tooo...
Dcera 1:
a chod si mezi nima bosej...to je humus...:-P blee:-!
já:
jsou to jenom mravenci, ne hadi, nebo tarantule. v létě lítáš bosá po venku a mravenci ti nevadí*THUMBS UP*
Dcera 1:
ale litaci - obycejni mi nejak extra neva - ale litaci teda jako nemusim-:-P
já:
to jsou taky obyčejní. vy jste se neučili o mravencích?=-O
Dcera 1:
ne, my sme se vazne o mravencich ne
Dcera 1:
*neucili
Dcera 1:
mozna na zakladce
Dcera 1:
a to uz je hoodne dlouho..jako... a taky ti litaci kousou a jsou nechutni...vis, jak je to hnusny, kdyz ti to leze po noze nebo tak:-! bleee
já:
je to jako u včel. mají složitou organizaci. královnu, dělnice, vojáky a letectvo. a ty na ně hned s yperitem @}->-- trochu ekologie do toho. já je hubím systematicky práškem do pečiva, ale chvíli to trvá. především zahubím i ty co nejsou vidět, zatímco ty vyplýtváš litry repelentu na pár válečnejch pilotů.*JOKINGLY*
Dcera 1:
=-O=-O=-O
Dcera 1:
:-D:-D:-D:-D:-D
Dcera 1:
no,tak ta veta zni dobře :-D
já:
no to uznávám, zařadím ji do své první knížky. *JOKINGLY*
Dcera 1:
jj, tak to bys mel:-D

IcQ rozhovor IV

23. května 2008 v 17:12 | najda |  Perličky z IcQ
Icq je krásná možnost, jak si ukrátit dlouhou chvíli když je člověk nemocný. Dobré je, že při tom nehrozí možnost šíření nákazy. Oproti minulosti tedy nemalá výhoda. Dokonce se tak dají předávat bezpečně i úkoly a řešit školní problémy. Tohle je rozhovor s kamarádkou mé dcery. Škoda že jsem neměl možnost vloni stáhnout jejich korespondenci, když řešily po icq rozbor vět. Muselo to být kouzelné.
Apačka:
ahoj
:-D....... I am ill....................chhjo
Apačka:
si tu?
já:
su tu
já:
co má znamenat ten teploměr - mor a cholera? (Logo stavu na icq)
Apačka:
hoj nn jen jsem trošku nemocná ;
Apačka:
podezření na mononukleozu *JOKINGLY*
já:
to nejni žádná legrace. Já to měl taky. I když je fakt, že jsem to měl říznutý se zánětem mozkovejch blan. Jediný pozitivum je, že mám oficiálně potvrzený že mám mozek. Protože bych nemohl mít zánět něčeho, co nemám.:-D
Apačka:
:-D:-( to je fakt
já:
je to smutné ale je to tak.;-)
Apačka:
ale tak já si myslim že to nebudu mít protože to bych musela mít hodně velkou smůlu
já:
ono je furt lepší podezření na nemoc, než podezření z trestného činu;-). Dá se to totiž léčit a nesnižuje to nijak prestiž člověka.
Apačka:
hm tak to je taky fakt;-)
Apačka:
mám tě pozdravovat do mamušky
já:
že ji taky zdravím a doufám že to od tebe nechytne. A co kravíl? trénuješ? a co škola? V. ta furt leží v knížkách. minulý týden měla celkem úspěchy. Ona se snad i zlepší.
Apačka:
tak to ji přeju.............. klavír? docela trénuju.............a škola tak te´d se tak trošku připravuju na přijímačky a že by V. byla po tobě??
Apačka:
s tou chytrostí!! :-d
já:
doufám že je v tom po mně. Ale hlavně ví, že by se rukama neuživila. Tak ať se raději učí a setrvá ve škole co nejdýl.

IcQ rozhovor III

23. května 2008 v 16:58 | najda |  Perličky z IcQ
Omlouvám se, že jsem svůj nick změnil na "já", zní to poněkud alibisticky. Ale kdybych tam dal něco jiného bylo by to poněkud neosobní.
Dnes přidávám trochu věcnější téma. Jsem také rybář a tak někdy řešíme i celkem praktické věci. Nejkrásnější jsou odpovědi mého kolegy, především pokud jde o typicky Ostravsky pravopis. Takže opět připomínám většinu, byť zjevných hrubek (i pro automatické opravy) nechávám na svých místech. Tím je tato korespondence vlastně kouzelná.
havyř:
Ahoj L. kdy dáte plakáty na Velikonoční zábavu?
já:
Zeptej se V., říkal že je udělá
havyř:
A můžeš mi říct jak?
já:
no zkus mu zavolat.
já:
ale abys neřekl, tak já mu brnknu
havyř:
To jsem velice rád.
já:
to věřím. jinak zítra by měli dovézt ryby. A barvu na boudu už mám doma.
havyř:
Fajn dneska pokud nebude pršet tak odpoledne namontují zámek aby to šlo zamknout. Kup nějaky zámek aby šly udělat klyče.
já:
no, ale nebude to hned. během týdne. a byls už na rybách?
havyř:
ještě ne ale chci to skusit dneska.
já:
my jsme byli v sobotu. P. chytil červenku a já kulový. ale něco už s tím popojíždí. ale měli jsme jenom hnojňáky.
havyř:
tak to skusím na rohlik
já:
no lepší by byli masňáci, ale ty zatím nemám
havyř:
no ja můžu jenom ze zahrady žýžaly
já:
to se dá taky zkusit. Je studená voda, potřebujou nějaký dráždidlo a když to bude živý, bude to lepší.
havyř:
ja taky potřebuju občas vydražtit a je to někdý fajn.
já:
no jo haviři, ti jsou vydráždění raz dva
havyř:
no to sy myslyš?
já:
vzal sis ty knížky na úřadě? nechal jsem ti je tam už v pondělí
havyř:
to výš že jo
havyř:
J. mi je dala
já:
a dobrý? já čet jenom jednu. tu druhou jsem ani neotevřel, ale nekup to za ty prachy :-D
já:
minulý týden přišla další, tak jsem jim ji poslal zpátky.
havyř:
Jo hochu to ja znám dobře taký jsem na to naletěl.
havyř:
L. ahoj jdu obědvat a pak odpočivat snad odpoledne budé líp.

IcQ rozhovor II

22. května 2008 v 17:50 | najda |  Perličky z IcQ
Jeden z mích rozhovorů s dcerou. Typický příklad komunikace po icq. To podotýkám, že moje dcera píše na klávesnici všemi deseti a celkem rychle. Jenom pro pořádek uvádím další použité zkratky, pokud je ovšem budu sám umět identifikovat.
Takže: obn - občanská nauka (asi), pisa - písemka, ajina - angličtina, poho - pohoda, ucto - účetnictví, (napadá nereklamní slogan - ucto poho - účetnictví pohoda), zempl - zeměpis, njn - no jo no, sqely - skvělý, IT - informační technologie a urco - určitě.
Jinak si jistě všimnete, že styl mladší generace je skutečně veden maximálním zjednodušením. Především pokud jde o vynechávání háčků a čárek. I zkratek v textu přibývá, stejně tak jako smajlíků.
Dcera 1:
ahoooooj
Dcera 1:
jsem normalne dostala z pisemky z obn 2 sem cumela jak vejr :-D
Dcera 1:
a psali sme pisu z ajiny *TIRED*
já:
nezoufej. strč hlavu do úlu a zabouchej;-)
Dcera 1:
=-O uz to nehul
Dcera 1:
ja nezoufam...
Dcera 1:
ja jsem za tu dvojku rada, cekala jsem tak 4 pri dobrym...:-D a mam dvojku chapes...:-D
já:
chápu, já reagoval na tu angličtinu.
Dcera 1:
aha, no tak v poho...no, nic moc... to byla pekna podpasovka
Dcera 1:
ale to bude dobry:-D
Dcera 1:
pristi stredu mam opravky z dejaku *TIRED*
já:
jinak dobrý. ve škole není nic podpásovka. zvykej si, v životě tě nikdo nebude předem upozorňovat na nic. prostě to příjde a bude to.
já:
děják se naučíš.
Dcera 1:
ALE ZASE nejakej chytrej dneska nee...
Dcera 1:
no, tak samo
já:
to jsou životní zkušenosti
Dcera 1:
a zitra pisem z ucta, a ve ctvrtek z neminy a ze zemplu
Dcera 1:
jasny
já:
no jo, co už. já taky nevím kdy si šéfové co vymyslí. musím být připravenej na všechno.
Dcera 1:
njn,jasny
já:
tak se uč. Jseš ve škole, ne?
Dcera 1:
ucim, no a kde jinde bych mela jako asi byt...mame IT
já:
tak si to užij to E.T.
Dcera 1:
E T?? my mame IT
Dcera 1:
co je procpak uz mi nepises??:-( budes dneska kupovat neco k jidlu?? treba chleba aspon ??
já:
já pracuju a nemám zrovna moc kdy odepisovat. Chleba možná koupím, ale nevím za co.
Dcera 1:
aha, no tak to je sqely
já:
jojo moje řeč
Dcera 1:
njn, tak co uz...to se stava...tak asi zacnu doma okusovat futra...no nebo si rozmrazim omacku...mnam:-)
Dcera 1:
kterou chces ty???
já:
mě je to jedno, já mám hlad, že bych chroupal hřebíky
Dcera 1:
tak ja ti pripravim ty nej hrebiky co doma mame:-D
já:
jj pořádně je uvař ať nejsou tvrdý
Dcera 1:
jj, jasny...neboj neboj
Dcera 1:
jak je libo
já:
nemůžeš odepisovat jedním kliknutím. kdo v tom má listovat.:-(
Dcera 1:
jasny, no tak ze si to ty, ale ja ti vzdy neco napisu a pak me neco napadne, tak je to asi na vic ...ne:-D :-* :-P
já:
no jestli to že pokaždý odklikneš jednoho smajlíka je nápad....
Dcera 1:
no, tak nekdy joo...no a ne...????:-) ologicky...asi
Dcera 1:
*bez o
Dcera 1:
jen logicky:-D
já:
tahle logika mi poněkud uniká:-(
Dcera 1:
njn,tak to je spatny
já:
nějak mě nenapadá ftipná otpověť
Dcera 1:
njn,tak to se stava...kdyz pracujes,tak myslis, jen na dulezite veci, ne:-D
já:
jo? teď mě ale momentálně nenapadá nic ani v práci. Asi půjdu chvílu na vzduch. džus
Dcera 1:
se mas...ja ci taky...tak si zapal i za me ;-)
Dcera 1:
:-)
Dcera 1:
čus bus bambus banáne
já:
mě stačí jedna. musíme šetřit - bude hůř
Dcera 1:
njn,tak samozřejmě:-D
Dcera 1:
šetři šetři :-)
Dcera 1:
:-D
já:
už zase na třikrát. nebaví mě tím listovat, mám to jen na malý formát a z těch tvých tří zpráv se zobrazí jen dvě. zbytek musím listovat zpátky
Dcera 1:
no, tak teda promin, no,ale ja za to nemuzu... nee...sem zvykla...:-)
já:
já zase nejsem zvyklý posílat jedno slovo. Nauč se psát souvisle.
Dcera 1:
pane boze, no tak to se mam ucit kvuli tobe...ja jsem zvykla psat v utrzcich, jako na icq...tak nikomu jinymu to nevadi
já:
jdu@=
Dcera 1:
čauvec
Dcera 1:
banáne
já:
vy mladí budete za chvíli i mluvit v sms-kách, to už vám ale nebude vůbec rozumět
já:
a co máš furt s tím banánem ty opico?
Dcera 1:
ale prosim te bude nam rozumnet...proc by ne... v smskach mluvit urco nebudeme... no, tak mi rika nynjak s kennym..tak je to dobry...
já:
odcházím, teď už de-finito
Dcera 1:
jasny

IcQ rozhovor I

22. května 2008 v 17:00 | najda |  Perličky z IcQ
Takže přináším první sestříhaný rozhovor po icq, který se odehrál někdy před velikonocemi 2008. Jediné dostupné údaje byly časové, ale ty jsem raděj vymazal. Ono na čase vlastně moc nezáleží. Rozhovor trval asi půl hodiny a je na něm pěkně vidět, jak se promíchávají odpovědi na různá témata. Fakt škoda, že jsou nesdělitelní ti smajlíci, ale já to dopiluju. Doufám, že to nebude číst nějaký mluvnický hnidopich. V tomhle druhu korespondence se na pravopis zrovna moc nehledí. Rovněž se občas vyskytují různé zkratky (jj = jo, jo, nvm = nevím)
přítelkyně_1:
dobré ráno
já:
dobré, dobré, jak je u vás?
přítelkyně_1:
nic moc zataženo pod mrakem zkrátka hnusně ale neprší . Zatím . A u vás?
já:
u nás zatím svítí sluníčko, ale přes žaluzie nevidím, jestli je obloha modrá nebo šedá
přítelkyně_1:
jseš tady?
já:
jsem, ale tak trochu u toho pracuju.
přítelkyně_1:
hm já nemám taky zrovna moc času. Snažím se vyhnat Žabu z postele
já:
ona není ve škole?
přítelkyně_1:
není a ani nebude. Za chvíli odjíždíme do V. M. na tu soutěž v klavíru. Tak ji drž pěstičky ať se co nejlíp umístí
já:
Tak to jo, to ať se pořádně dospí, ať se jí netřepou ruce. A pěsti držet samozřejmě budu. A co doma - ještě máte tichou...?
přítelkyně_1:
už je to lepší, ale ještě pořád spává v obýváku
přítelkyně_1:
do ložnice nechodí
já:
ajaj - to sám, nebo jsi ho vystrnadila ty? :-(
přítelkyně_1:
a co ty jak jsi dopadl ve Znojmě?
přítelkyně_1:
on sám. to je automatický. Vždycky když se pohádáme tak spí v obýváku
já:
myslíš jako s mojí drahou pololvicí?
přítelkyně_1:
no jistě. Bude rozvod nebo si to rozmyslela
já:
to nevím. Tu žádost jsem jí vytiskl a vezl jsem jí to už někdy ve čtvrtek. Je to na ní. Je na pracáku, tak to má zadarmo.
já:
teď jezdíme často se známým do rajchu pro balíčky - už budou velikonoce, tak se to zase začíná otáčet. Já bych tam ani nejezdil, ale oni mají takovou starou šunku, kterou by jim tam asi zabavili, tak to nechce riskovat.
přítelkyně_1:
tohle léto jedeme na dovolenou do Lysohlávek víš kde to je??? :-)
já:
zní to poněkud opojně. Je to vůbec v česku? a to tam jedete úplně všichni, nebo skoro všichni jako obvykle.
přítelkyně_1:
když bysme se chtěli jet podívat do Rakouska, musí mít mladej pas??? nebo stačí když ho mám v občance
přítelkyně_1:
to ještě nevím *DONT_KNOW* ty nevíš kde jsou Lysohlávky???..........je to kousek od vás u Znojma
přítelkyně_1:
Lyso nebo Paso to je jedno
já:
dneska to tam nikdo nekontroluje, ale asi pokud nemá vlastní občanku, měl by mít aspoň pas. Mám pocit, že oni to v té občance nemusí uznat, protože tam není fotka. Taky to může být nějakej malej týranej Škrla a ještě budou problémy.
přítelkyně_1:
no tak týranej to zrovna není :-D spíš hýčkaném :-D :-)
já:
Aj ta Pasohlávky, to je mi nějaké povědomé. Nejsem si jistý, ale asi jsme tam jezdili na ryby, když jsem byl ještě jinoch.
přítelkyně_1:
y ty jinochu :-d:-D:-D
přítelkyně_1:
i ty*
já:
no jo, ale to jim nevysvětlíš, co když se ho teprve chystáš týrat a jedeš za tím účelem do zahraničí, kde Vás nikdo nezná.;-)
přítelkyně_1:
v každým případě tam mám opět 2 karavany
přítelkyně_1:
chudáka mího malinkýho jeho bych nikdy netýrala
já:
jedou vás tam dva karavany, nebo je máš jenom zamluvený?
přítelkyně_1:
jenom zamluvený( 2 svý)
přítelkyně_1:
konzumácký
přítelkyně_1:
od podniku
já:
no jo ale vysvětluj to německy rakouskejm policajtům. to nevysvětlíš ani česky těm našim.
přítelkyně_1:
to máš recht
já:
a jedete tam teda všichni nebo jenom někdo jako vloni?
přítelkyně_1:
to ještě nvm slíbil že tam pojede s náma ale víš jak to je v létě s prací!!!
já:
to vím. mě se taky nechce dělat.
přítelkyně_1:
hmm ale jemu jj
já:
workholik?
přítelkyně_1:
jistě
přítelkyně_1:
nezlob se už musím končit, musím Žabě vyžehlit ještě věci a udělat jí vlasy aby se cítila příjemně
já:
tak domluv s pronajímatelem těch karavanů, ať nechá spravit střechy na rekreačním zařízení, ať spojí příjemné s užitečným. bude s váma na dovolené a přitom bude moct pracovat.
já:
jj, tak ji pořádně učeš a moc ji netahej za vlasy, ať jí nevypadají.*JOKINGLY*
přítelkyně_1:
to by nebylo to nejlepší řešení když dovolená tak dovolená
přítelkyně_1:
to se neboj má tuhej kořínek
přítelkyně_1:
tak tě zdravíme obě 2 měj se hezky a moc nepracuj škodí to zdraví :-D:-D:-D
přítelkyně_1:
pápá
já:
on má každej o dovolený jiné představy. jeho třeba je - ležet na střeše, v jedný ruce tašku a v druhý tašku s pivem:-D
přítelkyně_1:
proč zrovna s pivem????????@=
já:
to byl jenom obrat - jedna taška byla jako na střechu a do druhý jsem potřeboval něco kvůli odlišení. no tak tam bude mít rum.:-D
přítelkyně_1:
hm tak já už musím čawec
já:
čaj a pozdravuj Žabu
přítelkyně_1:
čau pozdravovat nemusím sedí tady semnou
já:
tak že jí držím palec a taky běžím.

IcQ

20. května 2008 v 15:30 | najda |  Perličky z IcQ
Jen pár slov úvodem.
Zde bych chtěl s laskavým svolením mích přátel se kterými si píšu zveřejnit nezajímavější dialogy. A že občas vymýšlíme pěkný hovadiny. Škoda, že si dialogy z icq ukládám teprve asi rok. Zaniklo tak mnoho opravdu povedených taškařic.
Ale aby se nikdo hned nepoznal, tak před zveřejněním změním nicky a taky upravím případná jména. Ono vlastně vůbec nejde o to s kým a kom si píšete, ale spíš o to co si píšete. Někdy lidé používají zajímavé obraty, jindy reagují neočekávaně (oslími můstky), a jindy si s jedním člověkem píšete na několik témat naráz a napřeskáčku. ICQ je zajímavý fenomén. Škoda že do běžného textu nelze zkopírovat i příslušné smajlíky - nedílnou to součást těchto zpráviček.
Srovnám-li to s běžnou korespondencí, má to svoje nemalé kouzlo. Já například v mládí čekal i čtrnáct dní na odpověď od kamarádky. Dnes je reakce okamžitá. Ona i pošta chodí do druhého dne, pokud neposíláte dopisy zrovna přes Břeclav.
Ale ta okamžitá odezva umožňuje opravdu okamžitě reagovat. Navíc zručnější jedinci zvládají komunikovat i s několika lidmi najednou, což při běžném hovoru také nejde. Asi byste si nerozuměli. Kromě toho jsou takovéto dialogy přece jenom dostatečně soukromé i přes několik dialogů najednou.
Dnes jsem dokonce paradoxně vedl dialog, který se se dvěma kamarádkami vzájemně prolnul. Obě umí anglicky a obě četly pana Kaplana a v jednom okamžiku se dialogy nádherně stočily ke stejnému tématu, aniž bychom to nějak plánovali. Prostě nádhera. A pak že je globalizace škodlivá.

Lidi kolem nás

6. května 2008 v 21:36 | najda |  Moudra a srandy
27. ledna 2003
V životě se zpravidla setkáme se dvěma skupinami lidí. Jednu sami vyhledáváme, případně, pokud nám ji osud pošle do cesty jsme rádi. Nevadí nám, protože ji tvoří lidé nám milí, příjemní, kteří nám pomáhají, nebo nám alespoň neškodí.
Druhou skupinu nám život takříkajíc háže pod nohy. Jsou to lidé, které vůbec nemusíme vidět, ani se s nimi setkávat, natož s nimi přímo jednat. Ale osud to mnohdy vidí jinak. Nemáme jinou šanci. Tyto lidi si musíme rozdělit na dvě části. A to jak již pravil klasik - na ty, na které se můžeme vysrat, a na ty před kterými se posrat. Je na nás aby těch posledně jmenovaných bylo co nejméně. Ideální by bylo potkávat výlučně první skupinu lidí. Lze závidět tomu, kdo má to štěstí. Kdo však z vlastní vůle řadí většinu lidí do skupiny druhé je buď chudák, nebo slaboch. Srát na lidi jenom z vlastního rozhodnutí není příliš zdvořilé, zvláště pokud mi nijak neškodí. A posrat se před kdekým taky není zrovna pozitivní vlastnost. Pakliže lidé kolem vás patří téměř výhradně do třetí skupiny, není vám co závidět. Musíte se cítit dost mizerně.
Ideální je přiměřené zastoupení všech skupin. Většina lidí by měla spadat do první skupiny, přiměřená menšina do skupiny druhé a pokud jde o skupinu tři, pokuste se tyto lidi ze svého okolí vyloučit. Především ty, kteří mají sami neoprávněný pocit, že by se před nimi měli všichni posrat.

Pohádka o Marfušce

6. května 2008 v 21:35 | najda |  Pohádky
25. ledna 2003
Pohádka - Tři oříšky pro Marfušku

Marfuška dušička si narvala plnou dršťku lískáčů a praštila se přes dáseň. V tom zapraskaly skořápky a žgraně se jí naduly jakoby jí v hubě vybuchla flaška nitroglycerínu. Mezi lískáči byly i ty pověstné tři oříšky původně určené Popelce, které však nenažraná Marfuše znárodnila pro sebe. Marfuše se tak zadusila třemi soupravami šatů a bot, které původně patřily jiné krasavici. Od té doby, když někdo jinému závidí, chce mít všechno pro sebe, nebo je nenažraný, říká mu okolí - ZADAV SE!

Pro Petra Novotného

6. května 2008 v 21:33 | najda |  Moudra a srandy
Doplnění Zásad Klubu přátel dobré pohody Petra Novotného
26. Alkohol není vždy ideální pumpou dobré nálady. Když to neumíš, tak nechlastej.
27. Chcete-li si zachovat dobrou náladu, nežeňte/nevdávejte se. Tento svazek prakticky vždy přináší riziko ztráty dobré nálady.
28. Mají-li ostatní blbou náladu a jsou v přesile, nesnažte se je napravit - raději utečte.
29. Usínej s představou, že když se ráno nevzbudíš, stálo to za to. A když se vzbudíš, tak platí zásada č.6.
30. Zpívej si. Kašli na to, že se ostatním kvůli tvému zpěvu hroutí zásady klubu, hlavně že tobě je fajn.
31. Zachovej si dobré zdraví. Občas zajdi k lékaři (ne k felčarovi). Jistota, že ti nic není zlepšuje náladu. POZOR! Hrozí riziko, že je doktor blbec! (zásada č.3)
32. Ničím se nenechte rozházet. Snad jen dobře vypočítaným množstvím semtexu, nebo jiné trhaviny.

myšlenka

6. května 2008 v 21:32 | najda |  Moudra a srandy
Demokracie není o jednotě názorů, ale o jednotě zásad. Sjednotit se lze ve zobecnění cílů, eventuelně směrů, či cest, nikoliv v jednotlivých detailech. Pokud se nyní budeme snažit sjednotit v detailech, nedosáhneme ničeho.

Super servis

6. května 2008 v 21:31 | najda |  Auta a cestování
Původně jsem nechtěl psát článek o pneumatikách, ale nějak se to zvrtlo. Takže se snad dostanu k původnímu záměru, popsat anabáze řidičů s jedním nepříliš korektním servisem. Že se každému někde povede udělat botu je normální. Ale pokud těch průšvihů o kterých se ví jsou už řádově desítky, pak je něco shnilého ve státě Dánském. Někdo má prostě jen špatné období, ale snaží se to nějak přežít. Pokud je to ale firma pak pravděpodobnost, že bude mít špatný den najednou několik zaměstnanců je malá. Spíše to zavání schválností.
První zmínky o podivných jevech v onom servisu neznám. Fungoval už v době, kdy jsem ještě na znojemi nebydlel a auto jsem ještě zdaleka nevlastnil. Zlí jazykové tvrdí, že toto UFO na opravárenské scéně vyrábí záhady již desítky let.
Nejdříve zmíním několik zážitků jiných řidičů. Jeden projíždějící řidič měl defekt (asi proto jsem se posledně dostal k pneumatikám). Bylo celkem pozdě odpoledne a protože měl i rezervu mimo provoz, vyhledal první a dost možná i poslední otevřený servis v lokalitě. Bylo to v době, kdy ne všechny vozy měly bezdušové pneumatiky. Taková ta doba přechodná, kdy se oba typy vyskytovaly současně a zhruba ve stejném počtu. Sdělil technikovi problém, odevzdal klíče dal si kávu a čekal. Za několik minut mu auto vrátili, zinkasovali peníze za opravu a řidič pokračoval dál. Zatím nic moc zajímavého. Kdyby ten řidič nebyl nějak příbuzensky nebo jinak svázán se Znojmem, asi by se nedalo nějak dál pokračovat. Ale nějaké vazby byly, a tak se historka oklikou dostala zpět do místa, kde vlastně začala. Řidič pokračoval v jízdě a někde v okolí Pohořelic již nemohl udržet auto na silnici. Zajel tedy k tamnímu opraváři, který sice nebyl zrovna odvázaný z tak pozdní návštěvy, ale kšeft je kšeft. Sundal kolo, sundal plášť a ejhle - v plášti byly nacpané dvě duše. Stará píchlá a nová jízdou ze Znojma už také notně poničená. Kdyby se v onom servisu nic dalšího nestalo, asi by tento příběh zanikl v propadlišti dějin. Ale už jenom fakt, že někdo dokáže do pláště nacpat druhou duši, aniž by si všiml že tam už jedna je však nasvědčuje tomu, že tady nešlo jenom o špatný den.
Další historka je mnohem novější a byla i v tisku. Jistá paní si koupila v tomto servisu nové auto. Je to velký servis a nová auta jako firemní servis běžně prodává. Paní také jednou neměla svůj den a tak autu mírně načechrala plechy. A ejhle. Zpod barvy na blatníku vylezla barva úplně jiná, nikoliv však základová. Technici v servisu tvrdili, že to takhle přišlo z výroby. Ale vzhledem k tomu, že automobilky jsou v zajišťování kvality výroby mnohem dál, než si sami dokážeme připustit, to považuji za krajně nepravděpodobné. A už vůbec tomu nevěřím u servisu, který je výměnou originálních dílů na autech za díly poněkud opotřebované, pověstný. Někteří znalí řidiči si svoje nové originální díly označili a po opravě si je nelenili zkontrolovat. Už nejednou museli technici složitě vysvětlovat, že nový funkční kus vyměnili za starý pomalu odumírající čistě omylem.
Můj kamarád má souseda a ten měl starší felicii. Ta jednou přestala fungovat. No tedy ona fungovala, ale poněkud nemastně. Naskočila na dva válce, pak se rozjel třetí a asi po pěti kilometrech naskočil čtvrtý. Výkon skoro na nule. I odvezl nebohý řidič své nemocné auto do onoho servisu a nestíhal se divit. Pokaždé ho zkasírovali, jakoby mu vyměnili auto za nové a výsledek? Nefungovalo. Asi třikrát to zkusil. To už hraničí s hazardem. Nedalo mu to a přišel za svým sousedem, který také spravoval auta. Celou věc mu popsal a dohodli se, že to zkusí spravit. Vyzkoušel všechno - svíčky, kabely, těsnění. Nic. Vzal auto do práce, domluvil se s nadřízeným, jestli by to nemohli rozebrat u nich, což mu bylo umožněno. Když už nevěděl kudy kam, vyndal takovou malilinkatou cívku s tenkými drátečky jak dětský vlas. Podíval se na ni pod lupou a ejhle, co nevidí. Někdo se pokoušel cívku vyndat pravděpodobně šroubovákem a porušil jí vinutí. Ona tak nějak fungovala, především když se trochu zahřála. Vyměnil ji za novou a auto nabralo druhý dech. Sousedovi jej předal se slovy ať dává bacha, že to reaguje na plyn líp než byl zvyklej, tak ať to někam nenapere. Pak prohlédli faktury za opravy a zjistili, že předmětná cívka byla údajně v servisu již třikrát vyměněna za novou a tudíž i zaplacena. Známí ty opraváře znal. Zajel tam a říká jim - když už chcete něco ukrást, dělejte to aspoň tak, ať to nikdo nepozná. A když máte volšový ruce, tak se do té práce neserte. Rozumíte jenom tomu, jak lidi okrást, ale opravařině ani coby se za nehet vešlo.
Ale abych nepral jenom cizí prádlo. I já s nimi mám svoje "dobré" zkušenosti. První varování přišlo když schválili měření emisí. V první vlně policisté velice rádi za překročení emisí brali rovnou techničák. I mě to postihlo. Jel jsem do města. Hned za cedulí stála hlídka s měřákem a buch ho, emise jsem nesplnil. Odebrali mi techniček a tak jsem jel rovnou do servisu. Technikovi na příjmu oprav jsem vysvětlil situaci, ten mi vypsal zakázku a já si stoupl do fronty k emisím. A že v té době byla pořádná. Když jsem se asi po deseti autech a dvou hodinách dostal na řadu, technik strčil sondu do výfuku, prohlásil, že emise nesplňuji a že další. Přerušil jsem ho - to já vím, že je nesplňuji a proto jsem tady. Kdybyste si laskavě přečetl zakázku, tak byste si všiml, že jsem si je nepřijel zkontrolovat, ale seřídit. Technik si poněkud otráveně prostudoval zakázku a s nezastíranou nechutí se pustil do seřizování mého motoru. No naštěstí to dopadlo dobře a techniček mi nakonec vrátili. Ale abych uklidnil majitele starších modelů musím říct, že seřídit to jde, ale v zásadě to není nic platné. Hodnoty se během pár kilometrů dostanou na původní hodnoty, pokud vám ovšem technik nepřiškrtí motor tak, že vám to pak vůbec nejede. To mi říkal bratranec automechanik. Zkoušeli to na favoritech. Seřídili emise, nechali to čtvrt hodiny běžet na volnoběh a když to znovu změřili, mělo to ty samé hodnoty co před seřízením.
Mnohem horší to bylo o pár týdnů později, kdy jsem se svým favoritem podíval hodně zblízka do jedné škarpy. Měl jsem bohužel vyřazeno, takže sešlápnutí plynu nebylo nic platné a já skončil na střeše. Ono to zní celkem dramaticky, ale byl to spíš takový mírně kaskadérský, mírně lunaparkový kousek. Přejížděl jsem horizont nad svojí téměř rodnou vsí. Horizont na znojemi znamená téměř pravidelně i nepřehlednou zatáčku. Tady ty silnice asi fakt dělal vůl. Kdykoli je před vámi horizont, je tam i nepřehledná zatáčka, v horším případě dokonce křižovatka a pak jsou nepřehledné horizonty a zatáčka na obou křížících se silnicích. (Křižovatka Znojmo - Kasárna je toho nádherným příkladem).
Ale abych se vrátil ke kolizi. Na horizont jsem se v předmětné zatáčce neblížil sám. V protisměru jelo další auto, které jsem však viděl až v zatáčce přímo proti sobě. Vzhledem k tomu, že už tehdy jsem nebezpečné zatáčky neřezal jsem jel po své polovině. Protijedoucí auto ale jelo do kopce, čili svižně a zatáčka ho vynesla do mé půlky. Z jeho pohledu byla pravotočivá, takže odstředivá síla způsobila, že se ocitl na mé polovině. Výsledek? Snažil jsem se uhnout. Sjel jsem na krajnici, auto se rozhoupalo, chtěl jsem to srovnat, dostal jsem smyk a skončil jsem zadkem v protější škarpě. Auto se sunulo levým bokem s kopce dolů, když vtom se zadrhlo o drn na krajnici a pak už to udělalo jen hup - hup a byl jsem na střeše. V první chvíli jsem nemohl najít ani spínací skříňku, protože i když to zní nepravděpodobně, tak auto vzhůru nohama vypadá úplně jinak. Odepnul jsem si pásy, ve kterých jsem visel jak parašutista a vylezl jsem dveřmi spolujezdce ven. Konečně jsem si mohl prohlédnout, jak vypadá favorit zespodu, aniž bych se musel ohnout. Protijedoucí auto ujelo. Policista, který nehodě přijel naznal, že jsem nepřizpůsobil… a já zaplatil flastra. Když jsem druhý den zjistil, že mi protijedoucí vůz urazil zrcátko, protože bylo zamáčklé ve dveřích dole, místo nahoře, kde bych to vzhledem k otáčení přes svoji polovinu očekával, bylo mi sděleno, že už to má uzavřené a že ho to nezajímá. Milý člověk. Plyna z toho poučení. Chcete-li dokázat při nehodě svoji nevinu, musíte protijedoucího piráta pokud možno trefit a riskovat tím vlastní zranění. Pokud se snažíte nehodě zabránit a v dobrém úmyslu se vozidlu vyhnete, přičemž sami skončíte někde na mezi, pak máte smůlu.
Ta hlavní anabáze však měla teprve začít. Auto jsem měl pojištěné, takže jsem vyřídil pojišťovnu. Favorit sice vypadal jak Ferrari, přední sklo měl v rovině s přední kapotou, ale motor šlapal jako hodinky. Najel jsem ještě tři sta kilometrů, něž jsem dostal auto do servisu. Pojišťovák mi řekl, ať si nechám předběžně vyčíslit cenu opravy, on že mi pak podle toho nachystá zálohu. Zbytek si zatím doplatím, než to oni dopočítají a doúčtují. Odvezl jsem tedy auto do servisu a požádal o výpočet ceny. K mému překvapení, zatímco pojišťovák měl o ceně opravy celkem jasnou představu, vedoucí servisu mi nebyl schopen cenu sdělit. To prý není tak jednoduché. No uznávám, když dopředu neví, který díl z mého auta se mu bude hodit někam jinam, tak to nemůže přesně spočítat. Když po mém naléhání vyhodil cifru, připadala mi celkem dost pravděpodobná. Zeptal jsem se kdy že bude suto opravené a on řekl tak dva až tři týdny. No vzhledem k situaci to celkem šlo. Za tři týdny jsem šel do servisu za účelem doladění termínu předání. Bylo mi řečeno, že už jenom barvu a můžu si to odvézt. Auto stálo asi třetí na řadě, tak jsem odhadl, že tak do konce týdne by to mohlo být. Nebylo. Na konci týdne stálo moje auto na konci fronty do lakovny. Ze třetího místa jsem protekčně poskočil až na místo dvacáté. Auto bylo až za tři týdny. To byl první šok. Další přišel, když mi ukázali fakturu. Vzal jsem si zálohu na původně odhadnutých šestnáct tisíc ceny opravy. Zbytek mi dal táta. Faktura zněla na dvacet čtyři tisíc. Trochu víc než pětiprocentní rozdíl. Nejdříve jsem to musel rozdýchat, pak zavolat tátovi, vybrat zbytek peněz a pak znovu do servisu. Pojišťovna mi další navýšení zálohy odmítla.
No nic. Auto bylo opravené (jsem si myslel), tak jsem se vydal k domovu. Když pominu počáteční nejistotu způsobenou tím, že jsem od předání auta do servisu neřídil, byla cesta domů téměř hororová. Za mnou jedoucí auta na mě blikala (tedy jejich řidiči, abych byl přesný), protože se mi z výfuku kouřilo jak od traktoru. Motor hučel jak naložené piliňáky, rafička benzínu klesala před očima. Druhý den ráno jsem byl zpět v servisu. Říkám - pánové, to auto šlapalo jak hodinky, když jsem jej sem dával. Mělo jenom pocuchané plechy. Co jste s tím dělali? Pravili, že nic. Já na to - rovnali jste podběh, měli jste motor venku. Oni - měli, ale nic jsme s ním nedělali. Říkám - vy si člověče protiřečíte. Tak teď jste řekl, že jste měli motor venku a druhou větou tvrdíte téměř opak. Oni - ale my jsme s motorem nic nedělali. Já nato - museli jste, když hučí jak piliňáky a kouří se z něj jak z lokomotivy. Oni - nedělali. Já - to je mi jedno. Ten motor normálně fungoval a nikde jinde než u vás auto nebylo, tak to spravte. Oni - spravíme, ale zaplatíte. Já - spravíte, nezaplatím. Oni - zaplatíte. Já - spravte a uvidíme. Oni - přijďte si odpoledne. (Podle termínu zjevně tušili, kde je zakopaný pes). Já - ve tři jsem tady.
Po práci jsem si šel auto vyzvednout. Jdu za přijímacím technikem. Ten mi řekl, že je to hotové. Ptám se - a co tomu bylo? On - nevím, zeptejte se mistra. Přišel mistr, ptám se - co tomu bylo? On - nevím, nemám čas sledovat všechny opravy, zeptejte se technika, za chvíli vám to přiveze. Jdu ven, čekám na technika. Přijel, dal mi klíčky. Ptám se - tak co tomu bylo? On - nevím to opravoval kolega, nashledanou. Hodně jsem se toho dověděl. Především nechtěli ani korunu a za druhé se nechtěli ani přiznat kde udělali soudruzi z NDR chybu. O omluvě ani nemluvím.
Když jsem po roce měnil olej, požádal mě soused, jestli bych mu ten vyjetý nenechal. Dal jsem mu ho. Asi za dva dny mi říká. Cos mi to dal? Vždyť to smrdí po benzínu. A to už ani nemluvím o tom, že se mi za čas začala loupat barva na kapotě, protože ta původní byla buď špatně odmaštěná, nebo nebyla asi vůbec přebroušená. Opravdu - kvalita, jak od Číňanů. Ani nevím nakolik to auto bylo nakonec moje, protože když jsem pak jel na technickou, zjistili, že na bloku motoru není vyražené číslo. Naštěstí to s majiteli nebylo nijak složité. Táta byl první a já druhý. Původ jsme doložili a technik ze stejného servisu celou věc vyřešil během pěti minut za pomoci raznice. Teoreticky jsem si to tam vlastně mohl narazit i sám. On to můj nový servis odmítl z logických důvodů udělat. Ale tihle experti asi dobře věděli, proč to ochotně a zdarma udělali.
Máte také nějaké povedené automobilně servisní historky? Tak mi nějakou napište, ať se zasmějí i ostatní.

Auta a pneumatiky

6. května 2008 v 21:30 | najda |  Auta a cestování
V každé lokalitě najdete dobré i špatné autoopraváře. A je celkem jedno, jestli jsou to velké servisy s licencí nějakého výrobce aut, nebo malé dílničky opravující prakticky všechno. Nedá se ani jednoznačně říct, jestli je výsledná kvalita opravy lepší ve velkém servisu, nebo v malé dílně. Záleží spíš na tom, co máte za auto a jaký je charakter opravy a opraváře. Co se dá víceméně zobecnit je jen cena. Ta bývá ve firemních servisech podstatně vyšší.
Nejhorší kombinací je drahý firemní servis poskytující mizernou kvalitu a ještě v časově nepředvídatelných horizontech.
Já osobně mám vnitřně rozděleno, s čím zajedu do firemního servisu a s čím si můžu dovolit jet k malému opraváři. Kdybych to měl zobecnit, tak bych řekl, že do firemního servisu jedu vždy, když jde o zásadní funkční prvky, které mají přímý vliv na bezpečnost. Zde zpravidla rovněž preferuji montáž originálních náhradních dílů. V ostatních případech může opravu provést spolehlivý opravář i z neoriginálních dílů.
Na čem nešetřím jsou pneumatiky. Ty kupuji zásadně v pneuservisu a přesto že se nehrnu zrovna do drahých značek, snažím se volit zaručenou kvalitu za rozumnou cenu. To znamená, že nejsem příznivcem nákupu pneu v supermarketech, a už vůbec bych záměrně nekoupil protektory. Úplně mi stačí, že jsem koupil auto, na kterém byly obuté. Když jsem na další zimu potřeboval k nekompletním originálním zimním gumám dodat dva protektory, málem jsem ze čtyř kusů nevybral dva stejné. Vzorek měly všechny shodný, ale každý byl neprotektorovaný na jiné pneumatice. Minimálně jedna z nich byla původně letní. Výrobci protektorů se s tím nemažou. Naflákají to jak jim to padne pod ruku. Takže se vám může snadno stát, že máte de facto každé kolo jiné.
Přitom na pneumatikách celé auto stojí. Právě na nich záleží, jak se bude auto chovat v různých situacích. Musí snést váš styl jízdy, rozjíždění, zatáčky, sucho i mokro a taky brzdění. Mnohdy na nich závisí váš život, i život dalších lidí. Co dokáže nekvalitní, nebo ojetá pneumatika udělat si můžete ověřit v televizi například při závodech formule 1, nebo i při závodech motorek, či jiné motoristické soutěži. Je to otázka kvality pneumatiky jako celku - typ směsi, vzorek, jeho kvalita, typ dezénu atd. Samozřejmě u běžných osobních aut lze ledacos odpustit. Nejezdí se v takových rychlostech (nemělo by), gumy nejsou vystaveny takovým extrémům. Určitá pravidla by se však měla přece jen dodržovat. Především jezdit v létě na letních gumách a v zimě na zimních. Liší se nejen vzorkem, ale i použitou směsí. Ale i péče o gumy je potřebná, především o ty, které máte uloženy doma mimo jejich sezonu. Určitě byste měli gumy ukládat čisté, nakonzervované a zabalené do igelitového pytle, abyste je uchránili před povětrnostními vlivy a především před nevítanými hosty (hlodavci si v nich rádi dělají hnízda a spižírny, děti je používají na hraní …).
Jedním ze způsobů jak pečovat o pneumatiky, které máte zrovna na autě je nepřetěžovat je. Ať už hmotností nákladu, tak rychlostí. Každý typ je nastaven na určitou zátěž a především pro určitou maximální rychlost. Při vyšší zátěži trpí a při vyšší rychlosti nemusí garantovat stabilní vlastnosti. V obou případech hrozí riziko jejich poškození a případné následné nehody. K péči lze zařadit i slušné zacházení. Ne každý má na to, aby si kupoval na každou sezonu nové obutí. Při slušném zacházení však pneumatiky vydrží i několik let, než se sjede vzorek, případně než začne guma viditelně stárnout. Trvá to cca 4 roky. To už je interval, který se dá finančně zvládnout. Chce to především opustit mladické frajeřiny - rozjíždět se s plným plynem, aby auto co nejvíce hrabalo a především používat s citem brzdu. Spousta situací se dá dobrzdit motorem. Jindy stačí si lehce pomoci brzdou. Málokdy je potřeba sešlápnout brzdu nadoraz. Auta s ABS šetří gumy i při prudkém brzdění. Ne vždy se mu vyhneme, ale pokud nemusíme, neničme si zbytečně pneumatiky.
Závodníci si můžou "gumování" dovolit. Jejich pneu jsou určeny jen pro jeden závod, jeden trénink. Ve formuli dokonce vymění během závodu i tři sady pneumatik. Je tedy celkem jedno, jestli se podaří gumy zničit částečně, nebo úplně. Stejně se po závodě odepíší. Málokdo z vás má ale tolik peněz, aby kupoval nové pneu po každé delší jízdě, nebo na každou sezonu. Navíc pneu pro běžné použití jsou stavěny jinak, než gumy závodní. V zásadě by měly skutečně vydržet několik tisíc kilometrů, nebo alespoň čtyři roky.
To by bylo z mého hlediska k pneumatikám vlastně všechno. Doufám, že se příštím článku dostanu konečně k tomu, co jsem chtěl původně psát.